Černý šerif, strážce obchodního centra

Hlavní stránka » Aktuality » Černý šerif, strážce obchodního centra

Přítomnost uniformovaných zaměstnanců bezpečnostních agentur se pomalu, ale jistě stává běžnou záležitostí při nakupování v obchodních centrech.

Přísné pohledy zkoumající i ten nejmenší pohyb zákazníka nezřídka v člověku vyvolávají jakýsi pocit viny i přesto, že si přišel pouze nakoupit na víkend. O to horší situace pak nastává, když tzv. šerif k člověku přistoupí a dožaduje se prozkoumání obsahu tašky či kabelky. Jaká práva vůbec bezpečnostní agentury nejen v supermarketech mají a co mohou po zákaznících požadovat?

I šerif je „jen“ občan
V první řadě je nutné uvést, že zaměstnanec bezpečnostní agentury nemá o nic víc pravomocí a možností než jakýkoli jiný občan, tedy i zákazník. Již několik let sice na ministerstvu vnitra leží návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti, ani ten však pravomoci těchto osob ve svém současném znění nijak nerozšiřuje. Zákazník i šerif jsou si tedy co do svých práv a povinností naprosto rovni, nicméně uniforma a přísný pohled vzbuzují pocit důležitosti a rázem se člen ochranky v očích zákazníka mění v policistu.
V momentě kontaktu zákazníka se zaměstnancem bezpečnostní agentury tak stojí tváří v tvář občan občanovi, nikoli policistovi či celníkovi. Trestní řád, jímž se občané – stejně jako jinými zákony – musejí řídit, pak hovoří jasně. Vyzvat druhého k legitimaci, popř. u něj provést osobní prohlídku, může pouze policejní orgán a to ještě ze zákonem vymezených důvodů, jako je např. podezření ze spáchání trestného činu. Člen ochranky tedy samozřejmě jako kdokoli jiný může zákazníka vyzvat k odhalení obsahu kapes; zákazník však není povinen tuto výzvu uposlechnout. Pokud by se „sekuriťák“ i přesto dožadoval „prošacování“, nebo si v extrémním případě k obsahu zákazníkových kapes dopomohl sám, hrozil by mu samozřejmě postih a v krajní situaci i trestní řízení.

Důležité je znát svá práva
Právní řád však občanům, a tedy i příslušníkům bezpečnostních agentur vkládá do rukou zbraň daleko mocnější: Jde o možnost zadržet pachatele, pokud byl přistižen při trestném činu, popř. bezprostředně po něm. V této situaci trestní řád zmocňuje kohokoli k omezení osobní svobody pachatele za účelem zajištění důkazů a zabránění jeho případného úniku, samozřejmě za podmínky jeho okamžitého předání policejnímu orgánu. Člen ochranky tak při splnění výše uvedených podmínek může osobu zadržet a vyčkat na příchod policie.
Na celou problematiku je samozřejmě nutné nahlížet nejen pohledem právním, ale zejména tím lidským. Je naprosto samozřejmé, že každý, včetně podnikatele nebo provozovatele obchodního centra má zájem na ochraně svého majetku před případnými zloději. Právě ti totiž často znají právní problematiku pravomocí bezpečnostních agentur často lépe než advokáti. Zároveň i spotřebitel nemá zájem na tom být při nakupování pod drobnohledem uniformované ochranky a popř. být obviňován z krádeže. Jediným řešení se tak zdá být cesta vzájemného respektu a zároveň znalosti vlastních práv, a to jak černým šerifem, tak zázazníkem.
Michal Čabrádek, odborný asistent
Urbášek & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.

Můj účet

  • Přihlášení
  • Registrace
  • Moje předplatné
  • Zapomenuté heslo

Sledujte nás

Copyright © 2015 WPremium event, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.