Kvalita vnitřního prostředí – aneb jak je důležitý čerstvý vzduch

Hlavní stránka » Aktuality » Kvalita vnitřního prostředí – aneb jak je důležitý čerstvý vzduch

Ve spolupráci s Českou radou pro šetrné budovy přinášíme druhý díl seriálu Zdravá kancelář. Tentokrát o tom, jak vaše pohoda v práci může být závislá na čerstvém vzduchu.

Kvalita vzduchu v kancelářských budovách má nejen velký vliv na výkonnost uživatelů, ale zejména na jejich zdraví. V případech, kdy je v kanceláři špatně fungující vzduchotechnika a není možnost přirozeného větrání, se častěji mohou vyskytovat jevy, jako jsou bolest hlavy, únava, suché sliznice a s tím spojené nepříjemné pocity z pracovního prostředí. Více než u jakéhokoli jiného prvku zdravého vnitřního prostředí je u kvality vzduchu nutné se zaměřit na správné nastavení a provozování vzduchotechnického zařízení – zejména na rychlost, typ distribuce a teplotu přiváděného vzduchu do pobytové zóny.

Na které hlavní aspekty se u přiváděného vzduchu zaměřit?
Zaprvé na jeho distribuci. Důležité je v maximální možné míře používat indukční distribuční elementy, které z principu své funkce zabezpečí minimalizaci rozdílu teploty přiváděného vzduchu a teploty vzduchu v pobytové zóně a zajistí kvalitní provětrání prostoru bez vysoké rychlosti proudění vzduchu v pobytové zóně.
Pak také na kvalitu čerstvého vzduchu, která je dána zejména polohou nasávacích otvorů vzduchotechnických zařízení. Polohou optimální je neosluněná severní část objektu či pozemku. Při sání vzduchu na střeše objektu je třeba dbát na povrchy před sacími otvory vzduchotechniky (tzn. světlé povrchy, popř. zelená střecha), dále na kvalitu a pravidelnou údržbu filtrů ve vzduchotechnickém zařízení a na čistotu rozvodů a distribučních elementů.
V neposlední řadě je nutné se zaměřit i na kvalitní regulaci distribuce vzduchu po objektu a místnostech tak, aby se různě využívané prostory vzájemně neovlivňovaly (dispoziční úpravy, obsazenost pouze části objektu atd.).

Požadavky na kvalitu přiváděného větracího vzduchu
Základními kvalitativními parametry jsou teplota, vlhkost a obsah škodlivin (tuhé částice, oxidy, těkavé látky).
Lidský organismus má přirozenou schopnost přizpůsobit se venkovním podmínkám, a proto by měla být teplota vzduchu řízena v závislosti na ročním období. Vedle pocitu pohody zajistíme i energeticky optimálnější provoz.
V zimním období je příjemná teplota okolo 22 °C, v extrémních letních měsících pociťujeme jako velmi příjemnou teplotu dosahující 26 °C. Možnost individuálního nastavení teploty je z hlediska tepelné pohody výhodou.
Vlhkost vzduchu přímo souvisí s jeho teplotou. V letním období je vzduch přirozeně vlhčí, a není tedy třeba přiváděný vzduch dodatečně zvlhčovat. V zimě může vlhkost klesnout až pod 30 %, což je i minimální normová hodnota. Optimálně by se v zimním období v našich podmínkách měla vlhkost pohybovat kolem 35 %, při nuceném větrání je tedy třeba přiváděný vzduch zvlhčovat.
Množstvím vzduchu zajišťujeme snížení obsahu škodlivin a odvod pachů. Zde platí, že čím více, tím lépe. Velké množství přiváděného vzduchu souvisí s narůstající energetickou náročností (větší množství energie na ohřev/chlazení, větší ventilátory). Podle legislativních požadavků je minimální množství 25 m3/hod. na osobu. Optimální množství čerstvého vzduchu beroucí v potaz spotřebu energie je 36 m3/hod. na osobu. Z hlediska kvality prostředí je ale optimální výměna vzduchu na osobu 50–60 m3/hod.
„Je nutné zmínit možnost využití přirozeného větrání, a to zejména v podmínkách, kdy je to možné – přibližně od 16 do 26 °C, tedy po větší část roku. Přirozené větrání slouží jako chlazení a zároveň nahrazuje přívod čerstvého strojově upraveného vzduchu. Využití přirozeného větrání vede ke snížení spotřeby energií na provoz vzduchotechnických zařízení (ventilátory, ohřev/chlazení přiváděného vzduchu) a odstranění problémů spojených s provozem (výměna filtrů, čistota rozvodů a distribučních elementů),“ dodává Kateřina Kuklová ze společnosti PBA International Prague.
Přirozeným větráním je možné odstranit problém znehodnocení čerstvosti vzduchu vlivem jeho úpravy ve vzduchotechnických jednotkách a rozvodem potrubní sítí. Vlivem kovového prostředí dochází k tzv. deionizaci, tedy znehodnocení čerstvosti vzduchu. Vysoce ionizovaný vzduch pociťujeme jako velmi čerstvý. Příkladem je pocit čerstvosti vzduchu, který máme po bouřce.
Záporně nabité ionty ionizovaného vzduchu přecházejí z plic do krve, a tím ovlivňují různé tělesné pochody: Zvyšují imunitu, zrychlují regeneraci buněk, působí proti volným radikálům, upravují hladinu serotoninu (hormonu štěstí). Draslíkatý elektrolyt upravuje vzrušivost neuronu – tím přispívá k duševní pohodě a prohloubení koncentrace a zlepšení paměti.
www.czgbc.org

Sledujte nás

Copyright © 2018 WPremium event, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.