Z Portugalska do Prahy

Hlavní stránka » Aktuality » Z Portugalska do Prahy

Marco Maio vystudoval architekturu v Coimbře v rodném Portugalsku a v italském Turínu. Profesionální kariéru zahájil v Portu a od roku 2008 v ní pokračuje v Praze. Jak se architekt původem z města Guarda v portugalském vnitrozemí dostane do České republiky a jak se mu zde pracuje, nám Marco prozradil v rozhovoru.

Je poněkud nezvyklé, aby architekt z Portugalska realizoval projety v Čechách. Jaký to má důvod?

Všeobecně lze usuzovat, že pro architekta není běžné, aby realizoval projekty mimo svou zemi a kulturu. Ale existují dvě důležité věci, které je třeba zmínit. První je, že díky globalizaci a multikulturalismu jsou zahraniční architekti obvykle zváni ke spolupráci a přinášejí nová řešení místních problémů. Česká republika se nevymyká světové realitě a je fakt, že světově uznávaní architekti v dnešní době realizují „mezinárodní architekturu“ hlavně v Praze (Zaha Hadid, Jean Nouvel, John Pawson, Ricardo Bofill nebo Frank Gehry). Druhou skutečností je – a týká se to české historie, že zdejší architektura byla v průběhu uplynulých staletí ovlivněna několika kulturami. Italové, Němci, Francouzi a další národnosti projektovali a stavěli v Praze, např. katedrálu sv. Víta – Matyáš z Arrasu z Francie nebo Petr Parléř z Německa. Můj profesní důvod, proč být v České republice, souvisí se specifickým obdobím evropské ekonomiky a příležitostí, kterou jsem měl v roce 2006, a to zahájit svou kariéru s architektonickým studiem Jiran Kohout Architekti.

Jistě stále sleduješ vývoj a trendy architektury v Portugalsku. Máš tam své vzory?

Mé zázemí a chápání architektonické praxe je stále spojeno s portugalskou kulturou a vzděláním architekta. Fernando Távora a Paulo Varela Gomes jsou dva z mých učitelů, Siza Vieira a Souto de Moura patří ke klíčovým referencím architektonické praxe v Portugalsku. Nicméně v rozhodnutí stát se architektem mě ovlivnili zahraniční architekti, jako Tadao Ando, Alvar Aalto a Mies van der Rohe. Následovat pokrok a trendy mé kultury, ale i jiných, je obvyklá metoda, jak stimulovat svůj osobní rozvoj a sebekritiku.

Jak vnímáš rozdíl mezi českou a portugalskou architekturou? Chápou od začátku projektu zdejší klienti tvůj styl, nebo se musíš přizpůsobovat jejich požadavkům?

Existují jasné rozdíly mezi českou a portugalskou architekturou. Ale důležitější, než je vyjmenovat, je pochopit, z čeho pramení. Geografická poloha obou zemí představuje přirozený rozdíl mezi těmito dvěma kulturami, což samozřejmě ovlivňuje praxi i náhled na architekturu. Portugalsko je slunná a rozzářená země, situovaná geograficky na okraj Evropy a k tomu mimo multikulturní centrum dění. Vzhledem ke své orientaci směrem k Atlantskému oceánu představuje otevřenou kulturu s moudrými lidmi, kteří tvoří, inspirují a objevují bez jakýchkoli přirozených hranic. Genius loci jasně stimuluje architektonické metody, myšlenky a praktiky. Česká republika leží v centru Evropy, ale obklopují ji hory, které vytvářejí přirozenou hranici s okolními státy. Lidé žijí v centru Evropy, ale obracejí se dovnitř vlastního teritoria. Tento region byl po staletí řízen multikulturním prostředím, které ovlivňovalo mnoho etnických skupin a kultur. Tato rozmanitost přinesla do české architektury podněty, které přispěly k neobyčejným stylům, jako je kubismus, rondokubismus nebo funkcionalismus, který ovládl architektonický styl v období mezi dvěma světovými válkami. Požadavky kladené na projekty jsou ve všech zemích podobné, ale odpověď na zadání se může vzhledem k metodice procesu lišit. Pro mne začíná projekt jasným porozuměním požadavkům a vizím klienta; proto formuluji koncept, jehož úkolem je pohánět všechny zainteresované – a to až do úplného konce – s tím, že má osobní angažovanost jde nad rámec klientova očekávání. Světlo, přirozené či umělé, je důležité pro každý projekt. Světlo přináší do budovy kontrast, pocity a pohyb; tvoří prostor a zasahuje do lidského vnímání i emocí – a podle toho se následně chováme. Pak tu jsou materiály, textury a barvy, které tvoří povrch prostoru. Čas od času se stane, že tomu všemu klient neporozumí, ale má vizi, a pak je naší odpovědností s ní pracovat a přinést mimořádný výsledek.

Inspiruje tě něco na české architektuře?

Inspirace všeobecně vychází z našeho vztahu k prostředí a lidem. Od samého začátku jsem chtěl co nejvíce porozumět české kultuře, abych mohl poskytnout nejlepší možné odpovědi na architektonické výzvy. Mou práci samozřejmě ovlivnil snadný přístup k umění, hudbě a literatuře, k přírodě a českému designu.

Máš už zkušenosti s projekty, které realizuješ v ČR, tj. jednání s investory, zákazníky, klienty, úřady, stavební firmou. Vnímáš nějaké rozdíly oproti Portugalsku?

Po 10 letech v České republice jsem získal zkušenost v architektonické praxi a porozuměl jí. Byrokracie a snahy posunout se dál, nám zaberou přes polovinu času. Obecně je zřejmé, že architekti jsou jen dalším – nebo nežádoucím – odborníkem v rámci projektu a další technici se domnívají, že jsou schopni nabídnout řešení nebo se věnovat architektuře, aniž by byli architekty.

Můžeš jmenovat některé své projekty?

Za posledních 10 let jsem měl příležitost pracovat v České republice i v zahraničí na různých projektech. Posledním z nich je rebranding či nový vzhled showroomů ŠKODA AUTO (3 500, po celém světě). Pražská Škola sv. Augustina, Wine Society, portugalská ambasáda v Praze, Limpid Works nebo Vinařský pavilon Lobkowicz představují jen některé z projektů, pod nimiž jsem podepsán. Každý projekt má svůj vlastní příběh a jedinečnost.

Jaké používáš materiály a podle čeho si vybíráš zhotovitele?

Obvykle používáme místní materiály, postupy a řemeslníky. Česká republika stále nabízí širokou škálu profesionálních a konstrukčních řešení, která poskytují každému projektu určitou stopu či místní náhled. Loni jsem ale našel řešení na jihu Portugalska, odkud byly do historického domu v Nelahozevsi dovezeny ručně vyrobené mozaiky.

Jaké máš plány do budoucna? Chceš se specializovat na určitý typ projektů?

Plány do budoucna jsou otevřené novým výzvám. Nová budova Školy sv. Augustina, interiérový design pro bydlení a značkové obchody, architektonické workshopy i výroba vlastního designového nábytku – to je jen několik z našich aktuálních projektů. Postupujeme projekt za projektem, detail za detailem. Nabízím nejlepší možné řešení pro každý specifický úkol. Každý projekt je jedinečný a každý klient má specifické cíle, kde neexistuje měřítko či hranice, které by omezovaly mé působení a kreativitu. Mým cílem jsou mimořádné světlé prostory a úžasné výsledky, ale mým odhodláním do budoucna je věrnost mé profesní odpovědnosti.

Máš vedle architektury nějaké další činnosti, jimž se stihneš věnovat?

Co se týká architektury, existují oblasti, které mě přitahují, hlavně ty spojené s lidmi, designem a vůbec s uměním. Vedle běžné praxe se dnes např. věnuji přednáškám, publikacím, designovému nábytku a výstavám. Vzhledem ke geografické pozici Prahy je jednou z dalších aktivit i cestování a setkávání se s novými kulturami.

Arnošt Wagner / foto: archiv

FROM PORTUGAL TO PRAGUE

Marco Maio studied architecture in Coimbra in his native Portugal and in Torino, Italy. He commenced his professional career in Porto and since 2008 has been working in Prague. Marco disclosed, in our interview, how an architect from the inland town of Guarda in Portugal comes to the Czech Republic and what it’s like to work here.

It is rather unusual for an architect from Portugal to realize projects in the Czech Republic. What is the reason?

In general, we can assume that it’s unconventional for a foreign architect to realize projects outside of his country and culture, however there are two significant facts that should be mentioned: the first, due to this specific period of globalization and multiculturalism, is that it’s becoming more usual that foreign architects are called on to act and bring new solutions to local problems. The Czech Republic is not shying away from world reality, and it’s a fact that world-renowned architects are realizing nowadays “international architecture”, mainly in Prague (Zaha Hadid, Jean Nouvel, John Pawson, Ricardo Bofill and Frank Gehry); the second point, and this is related to Bohemian history, it’s well known that during the last centuries several cultures influenced local architecture. Italians, Germans, the French and so many other cultures were commissioned to design and build in Prague, as an example the St Vitus Cathedral by the French Mathias of Arras and the German-Bohemian Peter Parler. The professional reason to be in Czech is related to a specific period of the European economy and the opportunity to commence my professional career with Jiran Kohout Architekti in 2006.

You certainly still follow the development and trends in architecture in Portugal. Do you have your inspirational buildings there?

My background and understanding of architectural practices is still at the present time linked with Portuguese culture and education as an architect. Fernando Távora and Paulo Varela Gomes were two of my mentors, Siza Vieira and Souto de Moura are key references in the Portuguese practice of architecture, however international architects such as Tadao Ando, Alvar Aalto and Mies van der Rohe have influenced my way of being an architect. To follow the progress and trends of my and other cultures, it is an ordinary method to stimulate the self-development and self-criticism of one’s own practice.

How do you see the difference between Czech and Portuguese architecture? Do local clients understand your style from the start or do you have to adapt to their requirements?

There are obvious differences between Czech and Portuguese architecture, but more than numerate them it is necessary to understand where are coming from. The geographic location of each country is a natural dichotomy of these cultures which naturally influence both practice and vision in architecture. Portugal is a sunny and bright country, located geographically within the periphery of Europe and subsequently aside of the multiculturalism centre of action, however it is a wide-open culture facing the Atlantic Ocean, with wise minds to create, inspire and discover outcomes without any natural borders. Clearly, the Genius loci stimulate architectural methods, thoughts and practices. The Czech Republic is geographically in the centre of Europe, however surrounded by mountains, which define a natural border with the countries around. People live in the centre of Europe but are turned to the inside of their own territory. For many centuries the region was conducted by a multicultural environment with influence from many ethnic groups and cultures. This diversity brought to Czech architecture inputs which contributed to unusual styles such as Cubism or Rondo-Cubism, or when functionalism took over the architectural style between the two world wars. Requirements for a project are similar in every country, but the answer to a task can be different according to methodology of the process. For me, the project starts with a clear understanding of requirements and visions of the client; therefore, I formulate a concept which will drive all the parts and people involved, until the final result, with my personal commitment to go above the expectations of the client. The importance of light, natural or artificial, is present in every project. Light brings contrast, feelings and movement to the building; it creates space and interferes with both human perception and emotion which moves us to act accordingly. Then there are the materials, textures and colours, which create the surface or skin of the space. From time to time a client won’t understand it all, but he/she has vision, and it is then our responsibility to work with and bring forth an outstanding result.

Is there anything in Czech architecture that inspires you?

In general, inspiration comes from our relationship with the environment and the people. Since the beginning, it has been my intention to have the best possible understanding of Czech culture to be able to provide the best answers to architectural challenges. The ready access to art, music and literature, the countryside and Czech design have obviously influenced my work.

You already have experience with projects that you realised in the Czech Republic, that being negotiations with investors, customers, clients, offices, building companies. Can you see any significant difference in comparison with Portugal?

After 10 years working in the Czech Republic, I obtained my experience and understanding of architectural practice. Bureaucracy, and efforts to move things on, consumes more than half our time. It’s evident, in general, that architects seem to be an additional or not required professional during project development and other technicians believe that they can provide solutions or practice architecture without being architects.

Can you state some of your projects?

During the past 10 years I had the opportunity to work on several projects in the Czech Republic and abroad, the latest being the worldwide ŠKODA showroom rebranding process (3,500 buildings all over the world). Prague’s Saint Augustine School, the Wine Society, the Portuguese Embassy in Prague, Limpid Works and the Lobkowicz Winery Pavilion are just some of the projects associated with my signature. Each project has its own story and uniqueness.

What materials do you use and based on what criteria do you choose the contractor?

Regularly I’m using local materials, solutions and a craftsmen’s task force. The Czech Republic still offers a wide range of professionals and construction solutions, which brings to each project a particular trace or local perception. However, as an example last year I found a solution in the south of Portugal, where handmade mosaics were imported to a historic house in Nelahozeves.

What are your future plans? Would you like to specialize on a particular type of project?

Plans for the future are open to new challenges. A new building for Augustine School, residential and branded stores interior design, architectural workshops and the production of own design furniture are just few of the ongoing projects. The path is being set project by project, detail by detail, providing the best professional solution for each specific task. Each project is unique and each client has a specific goal, where there is no scale or border in which I limit my intervention and creativity. Outstanding bright spaces and exceptional results are my goals, but the commitment to the future is primarily to be conscious of professional responsibility.

Do you have any other activities, apart from architecture that you have a chance to attend to?

Related to architecture, there are fields which attract me, mainly being that which is connected with people, design and art in general. Lectures, publications, design furniture and exhibitions are nowadays some of the activities besides regular practice. Taking in advance the geographic location of Prague, one of the extra activities is often to travel and meet new cultures.

Arnošt Wagner / photo: archive

Sledujte nás

Copyright © 2018 WPremium event, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.