Počátkem září nabyl účinnosti Metropolitní plán, který nahradil bezmála 30 let starý Územní plán Prahy. Od okamžiku, kdy zastupitelstvo hlavního města v roce 2012 oficiálně rozhodlo o pořízení nového územního plánu, tak uplynulo 14 let. Za tu dobu jeho tvůrci zpracovali přes 60 000 připomínek a podnětů od veřejnosti, městských částí i dotčených orgánů.
Do tvorby Metropolitního plánu se před zhruba deseti lety zapojil – zprvu z pozice ředitele Institutu plánování a rozvoje a následně jako politik – Petr Hlaváček, v letech 2018–23 první náměstek primátora, od roku 2023 až dosud náměstek primátora pro územní a strategický rozvoj. Figuroval tedy v podstatě ve všech klíčových okamžicích tvorby tohoto dokumentu. Jeho dokončení tak pro něj osobně znamená především završení dlouholeté práce velkého množství lidí, za nimiž stojí stovky, možná tisíce hodin projednávání i hledání kompromisů napříč institucemi, městskými částmi i politickým spektrem. „Díky tomu dnes máme dokument, na kterém panuje mimořádně široká shoda a který má ambici Prahu posunout a usnadnit její další rozvoj,“ říká v rozhovoru pro Development News Petr Hlaváček.
Jak se Metropolitní plán propíše do života města?
Velmi zjednodušeně řečeno – plán umožní město zahušťovat uvnitř, zejména na brownfieldech, a zároveň chránit zeleň a krajinu kolem metropole. Díky tomu budou moci vznikat kvalitní čtvrti, města krátkých vzdáleností, kde je vše – bydlení, služby i veřejná doprava – dobře dostupné. Důležité také je, že plán jasněji určuje, kde a jak se může stavět, včetně charakteru zástavby i maximální podlažnosti. Zároveň je to moderní, plně digitalizovaný dokument, který vytváří předpoklady pro rychlejší a předvídatelnější plánování města. Jeho skutečný význam ale nebude v samotném schválení – rozhodující bude, aby se podle něj Praha v příštích desetiletích opravdu důsledně rozvíjela.
Kdy bychom mohli zaznamenat první viditelné změny?
Metropolitní plán dává Praze jasná a dlouhodobá pravidla rozvoje na příštích zhruba 30 let. Na brownfieldech obyvatelům přinese nové čtvrti s bydlením, školami, parky i službami v docházkové vzdálenosti, přičemž 82 % nové výstavby je plánováno u metra, tramvají nebo železnice. Pro investory a developery znamená větší právní jistotu a předvídatelnější podmínky, zejména díky jasně vymezeným rozvojovým územím a pravidlům pro jejich transformaci. Zásadní je také to, že plán koordinuje rozvoj bydlení s klíčovou dopravní infrastrukturou – počítá s metrem D, novými tramvajovými tratěmi, městským i Pražským okruhem nebo vysokorychlostní železnicí, a zároveň chrání historický charakter Prahy i její zeleň. V povolování a přípravě projektů se první změny promítnou prakticky okamžitě, zatímco nové čtvrti budou vznikat postupně v horizontu následujících let a desetiletí.
Stavitelé si dlouhodobě stěžují na délku schvalovacích procesů. Blýská se tedy už na lepší časy?
Ano, ale jsem opatrný optimista. Metropolitní plán totiž pro velké brownfieldy zároveň zavádí předvídatelnější systém, kdy je rozvoj navázán na plánovací smlouvy s městem a městskými částmi, aby se neopakovaly dlouholeté dohody jako v minulosti. Je ale fér říct, že samotný plán není všelék. Museli jsme vytvořit velmi propracovaný systém pravidel, protože o konkrétních povoleních nakonec rozhoduje nezávislý stavební úřad.
Jaká je strategie města, aby opravdu vznikaly živé, dobře dopravně dostupné čtvrti. Daří se ji prosazovat?
Jak už jsem se zmínil, naší dlouhodobou strategií je proměnit pražské brownfieldy v polyfunkční čtvrti krátkých vzdáleností, kde jsou bydlení, školy, parky, služby i pracovní příležitosti v pěší vzdálenosti a navázané na metro, tramvaje nebo železnici. Metropolitní plán proto upřednostňuje zahušťování města uvnitř jeho hranic místo rozšiřování zástavby do krajiny a chrání zároveň zeleň i zelený prstenec kolem Prahy. Na velkých územích, jako jsou Bubny-Zátory, Smíchov, Nákladové nádraží Žižkov, Letňany nebo Vysočany, zároveň nastavuje i jejich dopravní obsluhu. A ano, daří se to prosazovat – například Smíchov, Rohan i Nákladové nádraží Žižkov se už rozvíjejí a další velké lokality mají díky Metropolitnímu plánu připravený rámec pro postupnou transformaci.
Jedním z problémů většiny evropských metropolí je špatná dostupnost bydlení. Jaký je váš lék?
Můj lék není regulovat poptávku, ale výrazně zvýšit nabídku kvalitního městského nájemního bydlení. Proto prostřednictvím Pražské developerské společnosti připravujeme nové čtvrti na městských pozemcích a brownfieldech, které mají přinést tisíce bytů propojených s veřejnou dopravou, školami i občanskou vybaveností. Právě městské nájemní bydlení má pomoci udržet v Praze střední třídu i klíčové profese, bez nichž město nemůže fungovat. Tento přístup je opakovaně popsán v materiálu k rozvoji pražských brownfieldů a městského bydlení.
Evropská města, Prahu nevyjímaje, stále více čelí tlaku na dekarbonizaci a adaptaci na klimatickou změnu. Jak Metropolitní plán propojuje rozvoj velkých dopravních staveb s modro-zelenou infrastrukturou a opatřeními proti městským tepelným ostrovům?
Propojuje je tím, že soustřeďuje většinu nové výstavby k metru, tramvaji a železnici, což má dlouhodobě snižovat automobilovou zátěž. V oblasti modro-zelené infrastruktury výrazně posiluje ochranu městských parků, sídlištní zeleně i zeleného prstence kolem Prahy a vymezuje konkrétní typy krajiny a zelených ploch jako závaznou součást rozvoje. Cílem je, aby nové dopravní investice nevznikaly izolovaně, ale společně s kvalitním veřejným prostorem, zelení a opatřeními, která zlepšují mikroklima města.
Podíváte-li se na Prahu v horizontu roku 2050, které městotvorné zásahy nejvíce změní její tvář a fungování?
Do roku 2050 podle mě nejvíce promění Prahu tři věci. Za prvé proměna brownfieldů, jako jsou Bubny, Smíchov, Žižkov či Vysočany, v živé a funkční čtvrti. Za druhé pak vznik páteřní kolejové dopravy – metro D, nové tramvajové tratě a metropolitní expres (metro S), které zásadně změní způsob pohybu po městě. A za třetí proměna severního centra Prahy kolem Vltavské filharmonie, kde se propojí kultura, kvalitní veřejný prostor, řeka i moderní dopravní uzel v jednu novou městskou čtvrť.
Zmínil jste Vltavskou filharmonii. Co tento projekt metropoli i Česku přinese?
Vltavská filharmonie není jen koncertní sál, ale nové kulturní a městské centrum Prahy. Je klíčovou součástí transformace území Bubny-Zátory a společně s přestavbou dopravního uzlu Vltavská vytvoří novou vstupní bránu do Holešovic, která propojí řeku, Letnou i vznikající novou čtvrť. Pro Holešovice bude mít silný socioekonomický dopad – podpoří vznik živé polyfunkční čtvrti s kulturou, službami, pracovními příležitostmi i kvalitním veřejným prostorem. V širším měřítku má být i symbolem moderního Česka a jedním z klíčových projektů, které dotvářejí proměnu severního centra Prahy.
V jaké fázi se nachází?
Dokončili jsme dokumentaci pro povolení záměru a v závěru srpna podali příslušnou žádost. Získání tohoto povolení očekáváme v prvním čtvrtletí roku 2027, samotné zahájení výstavby je pak naplánováno na první čtvrtletí roku 2028.
Jana Hrabětová