ELK TECH nabízí zásadní řešení starostům

V minulém čísle Development News jsme vám představili společnost ELK CZ, která se od 1. ledna letošního roku vrátila na náš trh.

S Miroslavem Veselým, MBA, manažerem ELK CZ, jsme pokračovali v rozhovoru o výhodách dřevostaveb – tentokrát i o jejich využití pro nájemní bydlení v režii obcí.

Jaká je vaše nabídka a na co se chcete zaměřit? 

Chtěl bych se věnovat kategorii vícepodlažních bytových domů. V Čechách má ELK již hmatatelnou stopu, protože pro UBM jsme v roce 2023 postavili čtyři bytové domy jako první vícepodlažní dřevostavby v České republice. A bytové domy ze dřeva lze – díky prefabrikaci – postavit rychle, jednoduše s fixní cenou a prediktabilním časovým rozvrhem.

Koho chcete touto nabídkou oslovit?

Jsou dvě skupiny, na které bych se chtěl zaměřit. Jednak to jsou privátní investoři, kteří vlastní nějaký pozemek, chtějí ho zhodnotit a intenzivně uvažují o výstavbě bytového domu. Tou další, na niž bych se rád orientoval v tomto rozhovoru – jsou municipality a jejich představitelé. Chtěl bych mluvit o výstavbě bytových domů pro vesnice a menší, možná střední města, v podstatě o tom, jak pomoci starostům rychle postavit potřebné množství bytů a mít celý proces od začátku do konce pod kontrolou.

Starostové malých měst a vesnic mnohdy řeší situaci, kdy obyvatelé – hlavně mladí, odcházejí do větších sídel a oni nejsou sto jim v danou chvíli nabídnout řešení s bydlením. Jaké máte pro starosty varianty řešení?

Začal bych asi tím, že starostové mají v ruce víc zbraní, než si mnohdy myslí. První a základní věc je, že v drtivé většině případů disponují pozemkem, na kterém lze stavět, což je nejspíš to nejdůležitější. Anebo relativně jednoduše dokážou realizovat nějakou směnu a takový pozemek získat. V té chvíli se ze starosty stává developer, sice trochu specifický, ale může začít stavět bytový dům na nějakém půdorysu XYZ, aby se hodil na pozemek a aby zapadal do územního plánu a mezi ostatní zástavbu. My jako ELK TECH víme, že v menších obcích si nikdo nepřeje něco úplně vysokého, protože nikdo nechce stavět paneláky.

Jaké varianty tedy nabízíte?

Pro municipality jsme připravili koncept dvou-, tří- a čtyřpodlažních bytových domů. Ze zkušenosti a z reakcí víme, že ve většině případů je zájem o třípodlažní budovy s obdélníkovým půdorysem a čtyřmi, šesti či osmi byty v patře. Pak lze snadno spočítat, kolik se na základní půdorys vejde bytů a v jaké skladbě. 

To by mohlo vést k představě určité uniformity. Nabízíte více možností?

Je tam vícero variant, ale stále platí, že stavba má být jednoduchá, jednoduchá, jednoduchá a pro změnu jednoduchá. To znamená, že to, co je na první pohled vidět, má opravdu úplně jednoduchý design. Starosta má určitou variantu, co se týká počtu pater, pak si může vybrat, jestli chce bytový dům s balkony nebo bez nich. Pak je lze odlišit třeba kombinací dvou barevných odstínů fasády, čímž získáváte určitou plasticitu a dům dostane nějaký vzhled. Dalším detailem je sklon střechy, může být plochá, ale máme informace od starostů, že „krabice“ nechtějí. To znamená, že chtějí mít nějakou sedlovou střechu. A rozdíl je v úhlu sklonu. Pokud to bude například 12–20 stupňů, můžeme se rozhodnout, jestli tam budou tašky nebo krytina na bázi falcovaného plechu. To jsou některé rozlišovací prvky. 

Pracujete při těchto projektech i s úspornými energetickými systémy jako solárními zdroji apod.?

Samozřejmě, i to se dá udělat. Jenom zmíním to, co většina lidí zná z našich rodinných domů. I v případě bytových domů na základové desce postavíme hrubou stavbu, tedy dům, který má okna, dveře, střechu, neprší, do kterého nefouká. Ale starosty zajímá více, jak to bude s dokončovacími pracemi. Pochopitelně uděláme kompletní elektroinstalaci nebo podlahové topení. Jsme připraveni reagovat na to, jestli má být zdroj elektrický nebo plynový kotel, jestli v obci je dálkové teplo. Všechno je vlastně možné. Dnes už je součástí základní elektroinstalace i přivedení kabelů na střechu pro fotovoltaiku a prostor v technické místnosti na další zařízení, která s fotovoltaikou souvisejí, například pro bateriové úložiště aj. To je standard. Od municipalit máme zatím nejvíce poptávek na bytové domy na klíč. To znamená, aby dům měl podlahy, dlažby, obklady, sanitu, armatury, hotové koupelny a dost často i zařízenou kuchyň. To vše se vměstná do finanční představy investora. Prostě aby bylo možné novým obyvatelům předat klíče a rodina tam mohla začít okamžitě bydlet. 

Jaký je časový horizont realizace samotné stavby?

Mluvím teď o samotné stavbě, řekněme od stavebního povolení – před ním všemu předchází příslušná projektová dokumentace – je to asi šest až osm měsíců čistého času. Pokud dům zařizujeme na klíč, jsou tam i nějaké technologické pauzy, protože třeba betonový potěr musí šest až osm týdnů schnout. To znamená, že do 10–12 měsíců od stavebního povolení jsme schopni dům předat.

Jaká je finanční představa? Lze v případě dřevostavby žádat o dotace, nebo jaké jsou možnosti?

Máme k dispozici modelové studie v případě vybraných domů dvou-, tří- a čtyřpodlažních – s výtahem nebo bez něj, s balkony či bez nich… Máme propočítané ceny, kolik bude stát projekt, kolik bude stát ten dům, lze si spočítat cenu za metr čtvereční. Je to velmi jednoduché a děláme to proto, aby se starostové nebo zastupitelstva mohli rozhodovat na základě validních informací. Co se týká financování projektu, znovu zmíním, že pokud je obec vlastníkem pozemku, je to velmi dobrý základ. V té chvíli se
s vámi baví stát nebo další instituce. Současně jsou zde velmi zajímavé dotační tituly, jichž bude spíše přibývat, protože dostupné bydlení je obecně velké téma. V průměru se dá získat 30 % dotace z titulu dostupného nájemního bydlení. Samozřejmě má to určité podmínky. Současně začínají být velmi zajímavé „dotované úvěry“, kdy vlastní úvěr může být na 20, 25 nebo 30 let, nejdelší varianta, o které se hovoří je dokonce 40 let. V případě vybraných projektů je možné se dostat na úročení 1 %. Je to skoro zadarmo – a v této konstelaci, kdy mohu dostat dotaci 30 %, na 60 % budovy mohu získat velmi výhodný úvěr a obec disponuje pozemkem, tudíž je vlastní financování 10 % z hodnoty projektu, a to už dává velké šance i malým obcím, respektive i starostům, kteří třeba s takovými typy projektů zatím nemají velké zkušenosti. To znamená, mám pozemek, chci stavět něco za 40 mil. Kč, mám 10 % cash, takže mohu celou věc odstartovat. To je, myslím si, velice lákavé a věřím, že o tom bude přemýšlet více a více obcí.  

Mluvíme zde obecně o způsobu Design & Build?

Přesně, někdo projektuje, někdo plánuje, podle toho se to staví a nejsou tam žádné rozpory a třecí plochy. Myslíme si, že čeští starostové si tuto možnost začnou velmi rychle osvojovat. A ELK má ambici být jednou ze společností, které by mohly být pro starosty opravdu spolehlivým partnerem. V případě prefabrikované dřevostavby je důležitá fixní cena na určitou dobu – za 6 až 12 měsíců od stavebního povolení dům stojí. Starostové vědí, že nebudou muset za tři čtvrtě roku žádat zastupitelstvo o souhlas s navýšením ceny o 20 % a že byty budou k nastěhování v určitém horizontu s přesností plus minus jednoho až dvou týdnů.

Když starosta dostanete tyto informace, jak by měl postupovat?

Ve finále může kontaktovat přímo mě nebo máme hotline email vasdum@elk.cz. Jsme na to připravení, takže do 48 hodin jsme schopni reagovat a starostu kontaktovat. Na začátku se samozřejmě potřebujeme hodně ptát, abychom jeho záměr co nejdříve pochopili a mohli mu doporučit nejvhodnější variantu, kterou dále zpracujeme.

Je možné někde vidět konkrétní projekt?

Dům, o kterém tady mluvíme, ve variantě čtyři byty na patro krát čtyři podlaží, máme v Rakousku, kde to už funguje. A požadavky na nájemní bydlení jsou úplně stejné v Čechách i v Rakousku. I tam je bytů málo, obce vlastně přebírají iniciativu a banky to vědí.

Arnošt Wagner

Foto: archiv ELK TECH