Je to jeden z mála projektů regenerace brownfieldu, který byl podpořen dotačními prostředky ze dvou ministerstev a zároveň městem. Starosta města Michal Kozár, který osobně dohlíží na nákladnou rekonstrukci a téměř denně stavbu navštěvuje, se významně podílí na obnově areálu zdejšího pivovaru.
„Bylo třeba jednat rychle, jelikož byl sice bývalým vedením města zadán projekt na obnovu historického skeletu, ale nikoli na objekt jako celek, v případě prodlení by ovšem nebylo možné získat podporu na celkovou rekonstrukci areálu,“ konstatuje starosta Michal Kozár.
Není to však jediný významný projekt, který město Jindřichův Hradec realizuje. V přípravné fázi je revitalizace rybníka Vajgar v centru města, zároveň je vyhlášena výzva sdílené energetiky, která již dosahuje pozitivních výsledků.
Pivovar – chátrání a obnova
Pivovar byl postaven v letech 1580–82 stavitelem Baldassarem Maggim z Arogna jako součást zámeckého areálu. V té době byl majitelem zámku Adam II. z Hradce. Jindřichohradecký zámecký pivovar byl až do příchodu průmyslové revoluce jedním z největších a produkcí nejvýznamnějších pivovarů v českých zemích. Byl prvním z osmi pivovarů, které působily v rámci Čech, Moravy a Rakouského Slezska. Po druhé světové válce byl znárodněn a v prosinci 1967 byla oficiálně ukončena výroba piva.
Vzhledem k ideální poloze v těsné blízkosti centra města se v průběhu let objevilo několik nabídek od soukromých investorů na využití objektu, ale nedošlo k dohodě s památkáři ani s tehdejšími zastupiteli města. Od 90. let 20. století komplex pivovaru nezadržitelně chátral a stal se zázemím lidí bez domova. V roce 2011 historický objekt, který byl ve stále neutěšenějším stavu, vyhořel. Před 10 lety město areál pivovaru, jenž je součástí národní kulturní památky Státního hradu a zámku Jindřichův Hradec, nakonec koupilo s ne příliš jasnou představou o jeho využití.
Rekonstrukce
Náklady na rekonstrukci historického objektu vycházejí podle předpokladů na zhruba 0,5 mld. Kč. V roce 2024 začalo město za podpory ve výši 245 mil. Kč areál rekonstruovat; projekt získal dotaci přes 164 mil. Kč ze Státního fondu podpory investic a 80 mil. Kč z MPO ČR.
V současné době se požárem zdevastovaný objekt dostává do finální plánované podoby. Při obnově byly zachráněny poškozené historické klenby, ale také sklepy tesané do skály pod severním nádvořím, které vytvářejí unikátní atmosféru. V nově zrekonstruovaném areálu bude vedle části pivovaru otevřen i kulturní sál pro významné společenské akce.
Nová značka piva
Pivovar a restauraci bude ve staronových prostorách provozovat společnost Kapitán JIH. Po 60 letech se tak v Jindřichově Hradci rozšíří možnosti setkávání v unikátním historickém prostředí. V pivovarské restauraci Smetana budou již letos v létě čepovat vlastní pivo Jindra dozrávající v původním zámeckém sklepení.
Město bude žádat o povolení předčasného užívání stavby, neboť provozovatel restaurace již zajišťuje personální obsazení a další nezbytné kroky 
související se zahájením provozu. Současně se blíží začátek nájemního vztahu. Až poté doběhne celý kolaudační proces. „Při odkrývání podlah v restaurační části byly nalezeny sklepy o rozloze 130 m2, které nebyly zakresleny na žádných historických mapách. Jsou vhodné například ke skladování sudů a dozrávání ležáků,“ přibližuje práce starosta Michal Kozár. A Václav Bombala, který má už od roku 2016 celou stavbu na starosti k tomu dodává: „V místech, kde probíhaly archeologické průzkumy, byly při odkrývce nalezeny základy od dvou původních varen na tuhá paliva. Je to nález, o kterém se mluví, protože díky tomu můžeme předpokládat, že to byl jeden z největších pivovarů své doby, tedy od roku 1580.“
Do historického komplexu pivovaru bylo třeba nainstalovat moderní technologické vybavení, což nebylo nijak jednoduché. „Technické místnosti s čerpadly a vzduchotechnikou podléhaly podmínkám památkářů, že nesmějí být navázány na historické zdivo. Z toho zároveň vyplývá, že historické jádro zůstalo zachováno a nejde o novostavbu. Pivovar v komerční části areálu je zrekonstruovaná národní památka a prvky, které bylo možné zachovat, jsou přiznané. V nekomerční části vedle společenského sálu bude možné využít i pro komornější akce přilehlé foyer,“ uzavírá M. Kozár.
Arnošt Wagner
Foto: Ing. arch. Lukáš Soukup a autor
