Grinity je na trhu již skoro tři roky, ale díky dlouholeté odbornosti (v minulosti pod hlavičkou Arcadis a EC Harris) působí jako etablovaná společnost. Jaké jsou aktuální trendy a výzvy v oblasti developmentu a jak Grinity pomáhá klientům zvládat náročné požadavky současné doby?

Současnou problematiku nám přiblížila Lenka Matějíčková, sector leader sustanability, která řídí přes 40 expertů v oboru udržitelnosti, a Jakub Pavelka, sector leader commerical developers, jenž vede tým projektového managementu a energetické optimalizace budov.

Jaké změny jste na trhu zaznamenali za poslední roky?

JP: Klíčovým momentem byl souběh několika faktorů – covid, válka na Ukrajině, energetická krize, inflace a současně i ESG. Tyto události vedly ke zdražení financování staveb a developmentu, nárůstu cen stavebních materiálů a prací, což přimělo firmy přemýšlet o efektivitě a návratnosti investic. Také tlak Evropské unie na snižování uhlíkové stopy a zavedení nefinančního reportingu vytvořily nové příležitosti, ale i povinnosti. Toto vše akcelerovalo poptávku po našich službách. 

LM: To mohu potvrdit, protože co se týká mého oddělení a udržitelnosti jako takové, vnímám obrovský boom. Dochází částečně k odklonu od tradičních certifikací LEED, BREEAM a v poslední době i WELL směrem k ESG jako takovému včetně povinnosti nefinančního reportování v souladu s Taxonomií EU. Také se navýšila poptávka po energetické optimalizaci budov.

Jak na to tedy reagujete?

LM: ESG se stalo nedílnou součástí našich služeb. Klienti se na nás stále častěji obracejí s otázkami typu: „Co po nás EU vlastně chce? Jak to máme udělat? A co to pro nás prakticky znamená?“ Tato legislativa přináší nové výzvy, ale zároveň otevírá prostor pro řadu našich aktivit a řešení.

JP: Z pohledu klientů tato opatření často nadšení nevyvolávají, ale pro nás je to příležitost. Víme, jak jim poradit a pomoci tímto obdobím projít co nejméně bolestivě. Navrhujeme řešení, která nejen splňují požadavky legislativy, ale přinášejí také reálné úspory v provozu jejich budov.

Lze tedy konstatovat, že v tomto případě jsou nařízení EU přínosná?

LM: Evropská unie se vrací k základním hodnotám, které zde dříve byly, ale postupem času se vytratily. Tento přístup vytváří stabilní základy pro naše služby. Klíčovým aspektem je zajištění návratnosti investic, což poskytuje bankám jistotu, že nájemci zůstanou dlouhodobě a nebudou nuceni opustit prostory kvůli rostoucím provozním nákladům. Zahraniční firmy, které mají své mateřské společnosti v jiných zemích, navíc kladou důraz na co nejnižší náklady na energie. My dokážeme klientům detailně propočítat, kolik mohou dlouhodobě ušetřit na provozních nákladech, pokud více investují do kvalitnější výstavby. Neomezujeme se na jednoduchá doporučení, jako je instalace fotovoltaiky – analyzujeme objekt komplexně, abychom navrhli nejefektivnější a realistická řešení. A to již více než 10 let.

JP: Na majitele budov je v současnosti vyvíjen tlak z více směrů. Musí zohlednit nejen vlastní ESG reporting, ale také požadavky svých nájemců, kteří hledají energeticky úsporné budovy pro splnění svých ESG závazků. Kromě toho hrají zásadní roli i podmínky bank při refinancování nemovitostí, které rovněž kladou důraz na energetickou efektivitu.

Co obsahují služby pro klienta v balíčku?

JP: Existuje několik fází, v nichž můžeme naši službu implementovat. Jednou z nich je budova, která se má nově developovat, takže zatím je někde na papíře nebo na něm teprve vzniká. Na základě znalosti požadavků klienta, legislativy, reportování umíme nastavit parametry budovy, aby byla energeticky co nejúspornější a splňovala požadavky, které nyní ESG na budovy klade. 

A jak přistupujete ke stávajícím budovám, mohou dosáhnout požadovaných standardů?

JP: Většina stávajících budov je součástí portfolií a klienti mají zájem je upravit tak, aby byly energeticky efektivnější a snižovaly svou uhlíkovou stopu. Provádíme tzv. energetickou optimalizaci, kdy zhodnotíme technický stav budovy, zaměříme se na provozní úspory a připravíme investiční opatření pro další zlepšení. Často nás překvapí, kolik energie lze uspořit pouhou optimalizací provozních parametrů.

LM: Starší budovy mají někdy větší potenciál, než se zdá. Dokonce i před pár lety postavená budova může vykazovat horší výsledky než starší objekt, pokud jsou její technická zařízení nedostatečně kvalitní. Bohužel se stále méně lidí věnuje technickým oborům, což ovlivňuje kvalitu realizací, ale současně nám to přináší řadu příležitostí ke zlepšení.

JP: Dalším klíčovým faktorem je schopnost budovy reagovat na budoucí požadavky a klimatické výzvy. EU Taxonomy poskytuje předpovědi změn, podle nichž se snažíme budovy připravit na následujících 10, 15 či 20 let. Nejde o předimenzování, ale o vytvoření flexibility – například prostorového uspořádání pro budoucí technologie nebo větších rozvodů, které umožní snadnější modernizaci. Taková opatření jsou investičně nenáročná, ale strategicky důležitá.

Není to tedy pouze o budově.

LM: Přesně tak, jde i o její okolí. Pokud postavím novou kancelářskou budovu v určité lokalitě, měla bych zároveň přemýšlet, jak to kompenzovat místním obyvatelům. Governance hraje klíčovou roli – nestačí mít jen hezké cíle, jako být uhlíkově neutrální do roku 2030, pokud to není podloženo konkrétními čísly, plány a kontrolními mechanismy. Tyto aktivity se musejí promítnout do politiky firmy, aby měly skutečný dopad. Tato filozofie je pevně spjata s naší činností v rámci ESG Due Diligence (ESG DD). Náš tým se zabývá nejen parametry spojenými se znečištěním vody, ovzduší nebo provozem zařízení, ale také projektovým managementem, který navazuje na governance. ESG se dnes prolíná celou naší firmou. Zatímco dříve se na jednom projektu podíleli tři nebo čtyři lidé, dnes jich může být 15 – od specialistů na biodiverzitu a energetiku po odborníky na lokální znečištění nebo projektový management. ESG je zkrátka multioborová záležitost vyžadující koordinovaný přístup.

Zpět k situaci na našem trhu. Příliš nových staveb nevzniká, naopak je zde mnoho ekonomicky nevyhovujících. Jaká řešení doporučujete z tohoto pohledu?

JP: V současné době je na trhu hodně staveb, které jsou staré jen v uvozovkách, například 20 let, což není pro budovu žádné zásadní stáří. Ale právě v tomto období často dochází k ukončení životnosti původních technologií. To vyžaduje zásadní zásahy a modernizace. Na základě aktuálních potřeb klientů dokážeme připravit koncepty, které nejen řeší stávající problémy, ale zohledňují také budoucí požadavky na provoz a udržitelnost těchto objektů. Tím pomáháme zajistit jejich dlouhodobou konkurenceschopnost.

Máte za sebou mnoho úspěšných projektů. Chcete vyzdvihnout některé z nich, kde byla spolupráce s klientem obzvlášť vydařená?

JP: Rád bych zmínil naši spolupráci se společností Mint Investments na energetické optimalizaci jejich portfolia, kde se podařilo dosáhnout významných provozních energetických úspor. Dalším příkladem je portfolio Fidurock zaměřené na retailové parky a bytové domy, kde jsme také přispěli k efektivnějšímu a udržitelnějšímu provozu.

LM: Doplnila bych naši spolupráci s Českou spořitelnou na jejich nově stavěném sídle o rozloze 100 000 m² na pražském Smíchově. Zde jsme se kromě provozní uhlíkové stopy zaměřili na tzv. svázanou uhlíkovou stopu, tedy vliv použitých materiálů na životní prostředí. Tento přístup byl na českém trhu jedním z prvních svého druhu. Díky rozsahu projektu může Česká spořitelna svými požadavky na nízkou uhlíkovou stopu použitých materiálů významně ovlivnit trh a přispět ke změně přístupu dodavatelů v celé České republice.

Čekají nás určité časové milníky jako roky 2025, 2030, 2050. Jak by se měli klienti na tyto termíny připravit a jaké legislativní požadavky je čekají?

LM: Tyto roky představují zásadní posuny, především kvůli povinnosti plnit požadavky nefinančního reportování a ESG. Firmy budou muset začít systematicky sbírat data, analyzovat je a implementovat konkrétní opatření. Klíčové bude šetření energiemi, snižování energetické náročnosti a postupné dosažení nulové provozní uhlíkové stopy.

JP: Na základě legislativních požadavků a našich zkušeností doporučujeme klientům zaměřit se především na efektivní provozování svých budov, ať už jde o nové, nebo starší objekty. Důležité je provést audit nebo optimalizaci provozu, což zahrnuje opatření s minimálními investičními náklady, která však mají významný dopad na snížení energetické náročnosti. Tato opatření lze realizovat téměř okamžitě, pokud se ví, jak na to, a představují nejrychlejší krok k přípravě na budoucí požadavky.

Nakonec je to všechno o lidech…

LM: Rozhodně. Jakákoli opatření by měla reflektovat fakt, že zaměstnanci a nájemci jsou tím nejcennějším, co v budově je. Lidé mají stále vyšší nároky, je složité si je udržet, a proto je klíčové pečovat o jejich spokojenost. Optimalizace budovy musí jít ruku v ruce s vytvářením kvalitního vnitřního prostředí. Není efektivní bezhlavě měnit všechna zařízení nebo zavádět opatření jen pro dosažení uhlíkové neutrality, pokud to nemá skutečný smysl. Je důležité používat selský rozum a mít na paměti, že budova slouží především lidem – to platí i pro rok 2030 a dále. Ačkoli se vyžaduje provozní uhlíková neutralita, nikdo dnes přesně neví, jaké technologie budou v budoucnu dostupné. Proto je nezbytné mít flexibilní přístup, zvažovat různé možnosti a nepřistupovat k problematice jednostranně. Klíčem je otevřenost a ochota přizpůsobit se tomu, co přinese budoucnost.

Arnošt Wagner

Foto: Archiv Grinity

Stavebnictví čelí významným výzvám včetně nedostatku zdrojů a implementace přísných předpisů EU na základě green dealu. Navzdory konzervativní povaze tohoto odvětví ukazuje inovativní přístup skupiny DELTA k užívání dřeva a dalších udržitelných materiálů, že stav lze změnit. 

Pro úspěšnou transformaci je nezbytná komplexní proměna, která vyžaduje nejen technologické inovace, ale také přizpůsobení struktury financování a širší kulturní změnu. Skupina DELTA je připravena stát se průkopníkem této změny – za podpory cílených vzdělávacích iniciativ a participace v národních a mezinárodních fórech s cílem urychlit udržitelný rozvoj. Na naše otázky na toto téma odpovídal Erik Štefanovič, generální ředitel a spolumajitel DELTA GROUP a její zástupce v České republice.

Jaké jsou – vedle rostoucího důrazu na udržitelnost – hlavní výzvy, jimž nyní čelí stavební průmysl v Evropě?

Stavební průmysl v Evropě čelí několika výzvám. Zaprvé je zde značný nedostatek zdrojů, jak co se týká materiálů, tak kvalifikované pracovní síly – částečně stále jako důsledek problémů dodavatelských řetězců v době pandemie. Zadruhé ke splnění cílů zelené dohody EU je zapotřebí výrazně zvýšit objem rekonstrukcí ze současného 1 % na více než 3 %, přestože trh vyčkává. Zatřetí existují problémy při realizaci nařízení, jako jsou CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), taxonomie EU a zákon o dodavatelském řetězci. Po počátečním zájmu nyní převládá určité rozčarování z nároků, která s sebou tyto předpisy nesou. Mnozí zúčastnění se zpočátku soustředí na plnění svých povinností týkající se reportů, aniž by přijali konkrétní opatření ke zlepšení. Navíc stávající nejasnosti a prostor pro interpretaci znamenají, že zainteresované strany vyčkávají v naději, že budou požadavky upraveny.

Jak se DELTA staví ke klimatické krizi?

Skupina DELTA se aktivně zapojuje do boje proti klimatické krizi. Do každého ze svých projektů totiž včleňuje šest cílů udržitelnosti, které vycházejí z environmentálních záměrů podle taxonomie EU. Ty jsou úhelnými kameny naší strategie udržitelnosti každého projektu. Používají se ke zpracování základních ukazatelů výkonnosti, aby bylo možné udržitelnost změřit a budovy srovnávat. Naši zaměstnanci absolvují speciální školení ve firemní Akademii DELTA zaměřená na všechna kritéria udržitelnosti. Při realizaci cílů mají podporu interdisciplinárního týmu našich expertů. Přebíráme také vedení a aktivně se účastníme pracovních skupin v národních asociacích a organizacích, jako jsou VZI, IG Lebenszyklus Bau a ÖGNI v Rakousku. V ČR jsme v těsném kontaktu s Českou radou pro šetrné budovy (máme aktivní zastoupení ve většině jejích pracovních skupin) stejně jako na Slovensku a na Ukrajině, kde DELTA rovněž působí. Aktivně se podílíme na zvyšování povědomí o udržitelných změnách v celém odvětví a na jejich prosazování.

Stavebnictví je zodpovědné za produkci 40 % emisí skleníkových plynů. Jaké je podle vás jejich reálné snížení do roku 2050?

Je složité přesně stanovit cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050, protože nám zatím chybějí přesné metody měření; mnohé výpočty jsou spíše teoretického charakteru. Je důležité pochopit, že provoz budov tvoří průměrně 80 % emisí, ale číslo se může výrazně lišit podle třídy aktiv a životního cyklu budovy. Taxonomie EU poprvé poskytuje jasný rámec, který zabraňuje environmentálním dezinformacím ze strany firem a směruje investice k udržitelným projektům. Mnozí představitelé stavebnictví a realitního průmyslu otálejí a dosud nepodnikají potřebné kroky ke snížení emisí.

Které konkrétní kroky povedou podle vás k tomu, aby stavebnictví bylo co nejšetrnější k životnímu prostředí? Co je třeba změnit nejdříve?

Absolutní důraz je kladen na minimalizaci CO2 prostřednictvím energeticky vysoce úsporných budov provozovaných s nefosilními zdroji energie a na recyklaci stavebních materiálů v rámci fungující cirkulární ekonomiky. Především v případě nových budov lze některé technologie, jako je sezonní skladování energie pomocí geotermálních sond, využít k provozu budov s nulovými emisemi CO2, což vyžaduje vyšší počáteční investici, ale z dlouhodobého hlediska se vyplatí. Při rekonstrukci stávajících budov jsou však vyžadována komplexní řešení, která přesahují hranice jednotlivých nemovitostí a využívají existující synergii v sousedství. Cirkulární ekonomika je stále v počátcích, chybí široká škála „cradle-to-cradle“ nebo recyklovatelných výrobků. Především výrobci, ale také projektanti i dodavatelé proto musejí změnit paradigma, aby na toto důležité téma vzali v budoucnu ohled.

Jaký je nejefektivnější způsob snížení uhlíkové stopy budov?

Nejúčinnějším způsobem, který povede ke snížení uhlíkové stopy, je využívání udržitelných zdrojů energie k vytápění a chlazení a zvýšení energetické účinnosti pláště budovy. Již v úvodních fázích projektu by měly být zjištěny další možnosti optimalizace s ohledem na posouzení životního cyklu budovy a kalkulací nákladů, zejména při výstavbě. Ty by pak měly být posouzeny z hlediska poměru nákladů a přínosů.

Měli bychom se tedy zaměřit na zabudovanou, nebo provozní uhlíkovou stopu budov?

Je zásadní vzít v úvahu oba typy uhlíkové stopy, abychom dosáhli komplexní transformace ve stavebnictví a realitním průmyslu. Zatímco snížení provozní stopy prostřednictvím účinnějších postupů často nabídne potenciálně nejvyšší úspory, zohlednění zabudované uhlíkové stopy je klíčové pro šetření zdroji a cirkulární ekonomiku. Je to zvláště důležité, pokud vezmeme v úvahu, že suroviny, jako je písek, jichž je nedostatek, nemusejí být v budoucnu k dispozici.

Stavebnictví je konzervativní sektor, který se mění jen pozvolna. Předpokládáte, že v budoucnu dojde k výraznějším změnám?

Přestože je stavebnictví konzervativní odvětví a změny jsou často pomalé, již zavedené předpisy spustily důležité procesy. Současná rychlost ale není dostatečná pro zásadní změnu. Máme naději, že ke změnám dojde po implementaci všech regulačních nástrojů, udržitelné projekty podpoří výhodnější bankovní financování a rostoucí uhlíková daň neumožní další alternativy. Pro trvalé pokračování na cestě k udržitelnosti je i nadále zapotřebí široká a závažná změna povědomí. Dosud postrádáme komplexní pobídky pro výrobce, projektanty i majitele nemovitostí k investování do udržitelných projektů. Současné subvence jsou často příliš specializované a pokrývají jen část nezbytných investic. Z dlouhodobého pohledu by k výraznější změně mohly vést pouze rozsáhlejší pobídky na firemní úrovni, jako jsou velkorysé daňové odpisy.

DELTA má ve svém portfoliu také velké dřevostavby. Jaké jsou jejich hlavní pozitiva a negativa? Co je podle vás stavební materiál budoucnosti?

Využití dřeva při výstavbě nabízí významné výhody zejména díky nízké uhlíkové stopě, vysoké modularitě a flexibilitě životního cyklu. Dřevostavby umožňují materiál opětovně použít nebo jej navracet do přírody, aniž skončí jako nebezpečný odpad. Také poskytují výbornou kvalitu vnitřního ovzduší a přispívají k příjemnému prostředí. Světové zásoby dřeva jsou však omezené a širší využití dřeva jako stavebního materiálu závisí na výši aktiv, stavebních předpisech v jednotlivých zemích a plánovaném konceptu využití. Ještě nějakou dobu potrvá, než dosáhneme vyspělého trhu a nákladové neutrality alternativ, jako je beton s nižším obsahem CO2 nebo opakovaně použitelné stavební materiály a prvky. Pro podporu principů cirkulární ekonomiky musejí být budovy navrženy tak, aby bylo možné je flexibilně přestavět pro různé využití nebo je na konci jejich životnosti snadno demontovat a materiály recyklovat, popř. znovu použít. To také vyžaduje systematickou katalogizaci všech stavebních materiálů v digitální pasportizaci stavebních zdrojů, ideálně z BIM modelu, aby bylo možné je efektivně spravovat a využívat informace pro opětovné použití.

Komplex šesti kancelářských budov pro 200 zaměstnanců s fasádami z modřínového dřeva. Certifikace budovy Klimaaktiv Standard. Foto: Christian Brandstätter

Foto: Archiv DELTA GROUP

Passerinvest Group je ryze česká investiční a developerská společnost, kterou v roce 1991 založil Radim Passer. Jako urbanistický developer, stavitel a investor je společnost od roku 1996 spojena převážně s Brumlovkou v Praze 4 a v posledních letech i s oblastí Roztyl v Praze 11.

Radima Passera, zakladatele společnosti a předsedu představenstva Passerinvest Group, jsme požádali, aby zhodnotil uplynulé období a přiblížil některé plány do budoucna.

Jak si vede skupina Passerinvest v poslední dekádě?

Hodnota firmy se posunula, domnívám se, že za poslední desetiletí to bude řádově přes 100 %. Mělo by to tak být i v případě mnoha dalších firem, které jsou už nějakou dobu na trhu etablované. To je kritérium, které jako akcionář musím sledovat. Myslím si, že nejméně takových čísel dosahují i některé řádově větší společnosti, než jsme my, samozřejmě i v jiných oborech podnikání. 

S takovým výsledkem musíte být spokojený… 

Je určitě fajn, že hodnota firmy rostla o 10 % ročně, ale v dnešním globálním světě to zase není žádný zázrak. Na druhou stranu je dobře, že rosteme, ale není to nejzásadnější kritérium.

A které je podle vás to hlavní?

Nejpodstatnější kritérium podle mne spočívá v tom, abych věděl, že děláme práci, která baví nejen mě, ale i moje kolegy, a že přináší užitek i někomu jinému. Z tohoto hlediska určitě byla dekáda úspěšná. Začala tím, že jsme v roce 2015 dokončili Deltu, jeden z největších administrativních objektů v ČR s plochou zhruba 43 000 m2. V té době jsme měli nastartovanou strategii zpětného odkupu budov na Brumlovce, které jsme kdysi rozprodávali. Podařilo se nám jich koupit sedm z celkem devíti. Dvě z nich jsme komplexně zrekonstruovali – Budovy A a B. V zásadě šlo o první administrativní budovy, které vznikly v ČR po revoluci a současně prošly rekonstrukcí. 

Čím vás uplynulé desetiletí nejvíce ovlivnilo?

Poslední roky byly poznamenány záležitostmi mimo jakoukoli kontrolu lidí z podnikatelského prostředí – nejprve pandemie covidu a následně válka na Ukrajině, což se v mnoha ohledech promítlo do klíčových parametrů, které sledujeme. Covid vedl k home office, válka na Ukrajině způsobila růst úrokových sazeb a samozřejmě snížení valuací. To vše ovlivňuje trh komerčních nemovitostí. I přesto si myslím, že – i kdyby ta dekáda pomyslně skončila v současných týdnech a měsících – jsme neztratili chuť pracovat, být rozumně odvážní a nést riziko. I v této těžké době, kdy čísla nevycházejí, jak bychom si představovali, jsme zahájili výstavbu nové administrativní budovy pro volný trh, což se v Praze nestalo už déle než dva roky. 

Co považujete za zásadní mezník ve svém podnikání?

V mém podnikání byl klíčovým mezníkem rok 1998, kdy jsem přijal Pána Ježíše jako Spasitele a Pána. To proměnilo mé životní priority a nepochybně se to velmi výrazně propsalo do mého podnikání. I předtím jsem se v rámci svých myšlenkových schémat snažil realizovat projekty, aby byly pěkné. Ale míra velkorysosti od té doby ještě násobně vzrostla. Kolem roku 2000, když jsme už měli zkušenosti s globálními korporacemi, jsme si začali uvědomovat, že naším posláním je vytvářet pracovní prostředí pro lidi. Někteří z nich tráví prací pro korporaci třetinu života včetně spánku. Týden má 168 hodin a extrémně vytížení lidé pracují přes 50 hodin týdně. To mě vedlo k tomu, abychom jim pro to vytvářeli přátelské pracovní prostředí. Běžně se každý komerční developer snaží postavit budovu, která odpovídá současným standardům, ale my k tomu přidáváme něco navíc.

Passerinvest Group byl vždy průkopníkem při vytváření příjemného pracovního prostředí v Praze. Patří k tomu odpočinkové zelené střešní zahrady nebo nabídka kvalitní gastronomie apod.

První střešní zahradu jsme vytvořili v roce 2003 – je to už přes 20 let. Je to investice do krásna za 1,5 až 2 % z celkových nákladů projektu. Jinými slovy jsou to peníze, obvykle desítky milionů korun v každé etapě výstavby. Ten projekt to ekonomicky neohrozí, a když to uděláte pěkně, tak se tam lidem líbí. A když se tam líbí lidem, tak se tam líbí i korporacím. Samozřejmě tento smysl pro velkorysost ještě umocnilo, že jsme se kromě „obyčejného“ developmentu věnovali i urbanismu, což nás taky trochu odlišovalo od konkurence. Trvale intenzivně rozvíjíme jednu lokalitu, postupně k tomu přibude něco málo dalšího, ale v zásadě je to pořád o Brumlovce.

Kolik zde, tedy na Brumlovce, pracuje nyní lidí a jaká je obsazenost?

Podle výkonu vzduchotechniky mají budovy kapacitu pojmout kolem 20 000 lidí, ale firmy většinou tolik prostoru nezaplňují. Od dokončení budovy Delta žádná nová kancelářská budova nepřibyla, takže zde aktuálně pracuje asi 12 000 až 13 000 lidí. Pořád doznívá home office, takže reálně je v areálu přítomno kolem 7 000 až 8 000 lidí denně, před covidem to bylo přibližně o 4 000 více. V budoucnu počítáme se zmíněnými 20 000 lidmi. Co se týká smluvní obsazenosti, je to řádově 98 % a více na ploše 210 000 m2 kanceláří. Fyzickou přítomnost lidí v areálu ovlivňuje i firemní politika jednotlivých nájemců, protože některé korporace rozhodly, že všichni zaměstnanci musejí být v kancelářích. A jiné mají problém, aby se lidé do kanceláří vůbec vrátili, protože si za covidu zvykli pracovat z domova.

Součástí areálu Brumlovky jsou i byty. Jaké formy bydlení zde již jsou či jaké plánujete do budoucna?

Po dokončení multifunkční budovy Hila bychom zde měli mít přibližně 300 000 m2 pronajímatelných ploch. Toto číslo odpovídalo v první polovině 90. let předpokládané finální velikosti dokončené Brumlovky. Dnes víme, že pokud by byla Brumlovka dokončena v plném rozsahu, mohla by dosáhnout až 0,5 mil. m2. Chci zdůraznit, že z těchto 300 000 m2 bude přibližně 230 000 m2 určeno pro kanceláře (z toho 20 000 m2 v budově Hila). Zbývající prostory budou zahrnovat obchody, služby, školu křesťansko-rodinného typu a také byty. Již dokončené byty byly postaveny na prodej, ale není jich mnoho; přibližně 250, pokud bereme v úvahu vyšší kvalitu. Z minulosti zde existuje asi 150 bytů střední kvality, takže celkem je to zhruba 400 bytů. V bytech vyšší kvality většina jejich majitelů skutečně bydlí. Budovy Hila a následně Orion nabídnou ve dvou etapách něco málo přes 200 nájemních bytů, které budou součástí administrativního komplexu. Tyto byty by mohly sloužit korporacím pro jejich zaměstnance, kteří – jak jsme zjistili – pocházejí z více než 40 různých národností. Samozřejmě ne všichni chtějí bydlet přímo tam, kde pracují, ale pro některé z nich to bude jednoznačně výhodné. 

Máte zkušenost i s výstavbou v Ostravě…

Projekt Nová Karolina Park nám udělal velikou radost jednak tím, jak vypadal – architekti CMC navrhli krásný dům a podařilo se ho nakonec i dobře pronajmout. Trvalo to sice déle, rok a něco jsme se modlili a postili, aby došlo k progresu v pronájmech v Ostravě. Nakonec to ekonomicky dopadlo dokonce lépe, než jsme čekali, a budovu jsme prodali. 

Velkou pozornost upoutalo otevření kancelářského projektu Roztyly Plaza.

Z Roztyly Plaza máme také radost, osobně ho řadím mezi tři top kancelářské budovy z celé Prahy. Alespoň podle svých subjektivních kritérií, jak ostatní kancelářské budovy znám. Myslím, že Roztyly Plaza se panu architektu Aulíkovi a jeho týmu úžasně povedl. Udělal tam nádherné atrium. I když třeba v budově Gamma jsme měli také hezké velké atrium, tak tohle je ještě o něco lepší. Samozřejmě krásně se povedla i střešní zahrada s úchvatnými výhledy na Prahu a Krčský les. Roztyly Plaza nám dělá radost a věřím, že bude hlavně dělat radost těm, kteří v ní budou pracovat.

V oblasti pražských Roztyl to ale není váš poslední projekt.

V Roztylech samozřejmě máme další plány. Teď jsme se (po letech usilovné práce na poli schvalovacích procesů v kombinaci se složitými akvizicemi a s dílčími, ale téměř nekonečně dlouhými změnami územního plánu) skutečně posunuli. Konečně jsme v situaci, kdy můžeme dál pokračovat v plánování navazující výstavby. Proto máme radost z toho, že Roztyly Plaza je dokončená a že máme v Roztylech pravomocné stavební povolení pro další signifikantní administrativní budovu Sequoia, která bude mít přes 33 000 m2. Se stavbou chceme začít v následujících měsících. Nejdříve nás čeká příprava infrastruktury a na to naváže výstavba nové budovy. Teď se otevřela cesta k tomu, abychom v Roztylech absolvovali EIA pro rezidenční část Arboretum. To je zatím náš největší rezidenční projekt. Bude zahrnovat přibližně 600 bytových jednotek a jeho výstavbu bychom rádi zahájili začátkem léta 2026, dá-li Bůh. Takže „naše“ Roztyly tvoří tři etapy – jedna dokončená a dvě připravované. 

A jaká bude budoucnost Brumlovky?

Na Brumlovce nás čekají také tři další etapy a stejně jako v Roztylech tu připravujeme necelých 100 000 m2. Je to již zmíněná Hila, která je ve výstavbě, pak Orion, který bude mít podobnou strukturu jako Hila, jenom bude o něco větší. Čili převážně administrativa, k tomu nájemní byty a nějaké služby. Samozřejmě vždycky se snažíme řešit dostatek prostorných parkovacích stání, protože to považujeme za něco, co ke kvalitní výstavbě přirozeně patří. Pak je tu plánovaná budova Omega, což je po 26 letech dokončená akvizice se státem. Jakmile byla transakce uzavřena, okamžitě jsme zahájili schvalovací proces, protože projektovou dokumentaci jsme už měli připravenou. Pravděpodobně v roce 2026 bychom chtěli začít i fyzicky stavět. Celkem by se tak mělo jednat o přibližně 190 000 m2 v obou lokalitách. Myslím si, že dá-li Bůh, tyto hezké etapy Prahu skutečně obohatí. Měly by být hezké nejen architektonicky, ale samozřejmě i díky okolí, do něhož se nebudeme bát investovat.

To koresponduje s prognózou nárůstu počtu obyvatel na dva miliony?

Dnes už říkáme 2,5 mil. obyvatel. Pokud lidé přemýšlejí reálně a nejen o tom, co říkají nějaké statistické výkazy, tak vědí, že Praha nemá jen 1,25 mil. obyvatel, nýbrž 1,5–1,6 mil. Pokud má být Česko zemí pro 15 mil. lidí, aby mohlo udržitelně a dlouhodobě prosperovat, což ještě žádná naše vláda nepochopila, tak Praha musí být metropolí pro 2,5 mil. obyvatel. 

Arnošt Wagner

Foto: Archiv Passerinvest Group