Jednou ze součástí projektu Vertimove bylo zpracování metodiky s názvem Požadavky na plánování, umístění a provedení vertiportů pro UAM. Ta byla schválena garančním partnerem, jímž bylo ministerstvo dopravy.

Projekt Vertimove byl zaměřen na budoucnost UAM (Urban Air Mobility – městská vzdušná mobilita) a pozemní infrastruktury pro ni – tedy různých typů vertiportů jako nových objektů ve městech – a jejich potenciální sítě v ČR s vazbami na okolní státy. 

Doprava budoucnosti

Architekt Michal Postránecký pro projekt Vertimove zpracoval studii VertiHUB Praha Hlavák – lineárního typu krytého vertiportu umístěného nad kolejištěm hlavního nádraží Praha. Projekt byl již oficiálně představen odborné veřejnosti a garančnímu partnerovi ve virtuální realitě v prostorách firmy Virtuplex. Bylo tu možné se v měřítku 1:1 projít po letištní ploše v prostoru pro odbavení letadla a pasažérů a stejně tak i kolem celého nádraží s vertiportem, který byl doplněn do 3D modelu poskytnutého společností IPR.

O cestování vzduchem v dostupném dopravním prostředku jako běžné součásti dopravy osob ve městech snilo desítky let zpátky mnoho našich předchůdců. Létání v dopravních prostředcích VTOL (vertical take-off and landing) ať už v centrech velkoměst, či jako součásti příměstské a meziměstské dopravy se v blízké budoucnosti stane skutečností. Děti těch, kteří budou již „zítra“ rozhodovat o implementaci tohoto druhu dopravy a o výstavbě pozemní infrastruktury, tedy vertiportech ve městech, budou považovat tento způsob cestování za běžnou součást života. Stejně tak jejich rodiče používají chytré mobily, které viděli v bondovkách někdy před 20 lety jako něco poněkud sci-fi.

Proto již nyní musíme začít v městských systémech připravovat prostor, do nějž základní pozemní infrastrukturu pro cestování letadly VTOL potřebujeme začlenit a zapracovat do územních plánů. Pro umístění vertiportu do vhodné lokality, kde by funkčně a logisticky navazoval na okolní infrastrukturu, bude nutné splnit mnoho podmínek, které vedle územního plánu a dalších regulačních podmínek pro umístění stavby také zaručily její ekonomickou návratnost.

Proto je nejdříve nutné definovat typy těchto urbánních struktur včetně jejich zázemí a jejich funkčních celků. K tomu je rovněž nutné znát druhy procesů a akcí, které budou probíhat na straně klientů i na straně poskytovatele služeb vertiportu, a podrobně prozkoumat vzájemnou interakci mezi klientem a obsluhou včetně komunikačních rozhraní.

V rámci těchto nových struktur se uplatní mnoho robotů a určitě bude – hlavně v autonomně řízených procesech – i hojně využívána umělá inteligence. 

Jak vertiport může vypadat?

Vertiport VertiHUB Praha Hlavák navržený architektem Postráneckým je umístěn nad kolejištěm a nástupišti směrem k Žižkovu, podél kovové konstrukce historického zastřešení. Je to dvoupatrový objekt, dopravně napojený na Žižkov. Vertikálně je propojený přímo do chodby pod kolejištěm, která cestujícím umožní přímé propojení s odbavovací halou vlakového nádraží a dalšími druhy dopravy, tedy metrem a plánovanou tramvají. 

Spodní patro vertiportu slouží k odbavení klientů. I když to není preferovaná varianta, bude možné zaparkovat velmi blízko od vchodu do odbavovacího prostoru. Lepší variantou je jistě taxi nebo MHD. Co nejrychlejší a bezpečné odbavení klienta je maximální prioritou pro návrh vertiportů. Po předložení dokladů projde klient skenovacím tunelem, a pokud není problém s jeho příručním zavazadlem, pokračuje na svůj spoj – odletovou halu po eskalátorech do horního patra. Pokud nepospíchá, může se posadit v hale, občerstvit se, pracovat v kancelářském prostoru, nechat děti pohrát si v dětském koutku nebo se třeba tiše pomodlit ve speciální modlitebně. 

Horní patro je pak určeno nástupu cestujících do VTOL nebo k výstupu z něj. Spojovací chodbou se cestující dostane přímo k odletové bráně – musí se včas dostavit do tzv. zóny „pět minut před odletem“, jinak již nebude vpuštěn do letadla. A to i proto, že se v dané zóně má připravit na odlet a získat finální instrukce o letu a letadle, jímž poletí. Na vertiportech obecně existuje snaha o nasazení maximálního počtu autonomních technologií od odbavení klienta až po samotný let, avšak nástup do letadla musí být regulován lidským supervizorem. 

Letadla typu VTOL od různých výrobců budou v době bezpilotního provozu přepravovat průměrně čtyři cestující. Navržený typ vertiportu odbaví v závislosti na okolnostech přibližně 40 letadel za hodinu s možností maximálního navýšení na 60 vzletů. Předpokládaná kapacita vertiportu bude na úrovni 3 000 a více pasažérů denně a dalších letů pro přepravu nákladu, např. společností poskytujících zásilkové služby do distribučních bodů pro tzv. poslední míli.

Rozvoj tohoto druhu dopravy bude úměrně závislý na budování sítě vertiportů v celé ČR s vazbami na sousední státy. Předpokládaný dolet (e)VTOL letadla MiYa vyvíjeného VZLÚ je s rezervou 300 km na jedno dobití. Tento parametr se v následujících 10 letech může navýšit. Při cestovní rychlosti kolem 300 km za hodinu se tento druh dopravy hodí k doplnění stávající železniční a dálniční sítě a umožní velmi rychlou dopravu do atraktivních lokalit s komplikovaným spojením v ČR i sousedů.

Další informace o projektu Vertimove bude již brzy možné nalézt na www.ccflab.com a v dohledné době na připravovaném webu flytaxi.city, který bude věnován rozvoji UAM a projektu VertiHUB Praha Hlavák a dalším vertiportům v ČR.

VERTIMOVE projekt CK03000139 financovaný TA ČR z programu Doprava 2020+  

projektový tým a role jednotlivých subjektů v týmu:

Výzkumný a zkušební letecký ústav

UAM létající prostředek – MiYa

UAM provoz a legislativa

simulace vlivu počasí a větru na vzdušné cesty

CENTRUM MĚSTA BUDOUCNOSTI – CIIRC ČVUT PRAHA

návrh jednotlivých typů vertiportů, stavební legislativa a standardy

začlenění vertiportů do urbánních systémů, návrh sítě vertiportů v ČR

architektura vertiportů, optimalizace pohybu klienta, bezpečnost procesů 

CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU

dopravní průzkumy

studie a analýzy poptávky

dopravní model ČR – implementace UAM

DESIGN STUDIO

design kabiny letadla MiYa

design procesů a rozhraní letadlo/klient/port

ergonomika procesů – design

V západočeské metropoli Plzeň s jejími něco přes 181 000 obyvateli se daří firmám a obecně podnikání. Vedle místních pivovarů, které vyvážejí zlatavý mok do takřka celého světa, zde působí další firmy s dlouholetou tradicí, jež jsou konkurenceschopné i za hranicemi České republiky.

K nim bezesporu patří v oblasti developmentu i česko-bavorská společnost InterCora, která staví a pronajímá komerční nemovitosti pro maloobchod a nedávno oslavila 30 let od svého založení. Za toto období postavila přes 100 obchodních center s celkovou výměrou přes 2 mil. m2, z nichž některá spravuje a provozuje.

Staronové obchodní centrum

A jak taková oslava kulatého výročí vypadala? Ve čtvrtek 9. listopadu InterCora slavnostně představila novou podobu obchodního centra Alice v plzeňské části Skvrňany. Celý projekt odpovídá současným trendům a splňuje přísná ekologická kritéria kladená na nové stavby. Nákupní centrum bylo postaveno na místě někdejšího sídlištního objektu Jednoty postaveného v 80. letech minulého století. Celá stavba obchodního centra Alice byla velmi rychlá. Demoliční práce byly zahájeny teprve letos v lednu – prodejna Penny Market byla uzavřena 4. ledna 2023. 

Nové centrum o rozloze 2 500 m2, slavnostně otevřeli zástupci developera a firem spolupracujících na stavbě i současných nájemců. Na úvod oba majitelé InterCory poděkovali všem, kteří se na úspěchu společnosti podílejí – zaměstnancům i obchodním partnerům, stejně jako městským samosprávám. 

Ing. Ivan Hlaváček, který s dr. Güntherem Zembschem tvoří tandem majitelů skupiny InterCora, pro Development News uvedl: „Podařilo se nám stanovit vnitřní strategii – zbourat objekty, které nejsou funkční, jsou energeticky nevýhodné. Rozhodli jsme se, že lepší než přestavovat nebo renovovat a snažit se zlepšovat je postavit zbrusu nový objekt.“ Že to bylo správné rozhodnutí, konstatoval ve svém krátkém vstupu i starosta městského obvodu Plzeň 3 Mgr. David Procházka, který ocenil dobrou spolupráci developera a města na projektu. Ing. Ivan Hlaváček následně doplnil, že okolí stavby ještě čeká definitivní dokončení: „Kooperace s městem Plzeň je důkazem velmi dobré spolupráce, kdy jsme přilehlé pozemky ponechali městu, ale připravili jsme je do stavu, kdy je v plánu zde dokončit park, který bude v příštím roce otevřen.“

V novém obchodním centru se podařilo zachovat hlavního nájemce – prodejnu Penny Market, s řeznictvím MÚÚÚ. Dále se k původním nájemcům přidaly obchody TEDI, Pepco, SUPER ZOO, lékárna Devětsil či tabák TABAKRA.

Součástí oslav byla konference i divadelní představení

Po slavnostním otevření nového centra se hosté přesunuli do hotelu Vienna House Easy Plzeň, kde následovala konference pod záštitou plzeňského primátora Mgr. Romana Zarzyckého, kterou společnost InterCora v posledních letech každoročně pořádá. Letošní hlavní téma neslo název Proměna obchodníka v době datové. Poutavou úvodní přednášku přednesl dr. Günther Zembsch, který se v oblasti developmentu pohybuje přes 40 let, zároveň je analytik a úspěšný vizionář nových koncepcí. Konference vyvrcholila ekonomickou analýzou, s níž vystoupil Ing. Miroslav Singer, bývalý guvernér České národní banky.

Závěrem oficiální části konference však oslavy neskončily; pokračovaly večerním kulturním programem na Nové scéně Divadla Josefa Kajetána Tyla, kde hosté mohli sledovat muzikál Candide od Leonarda Bernsteina.

Arnošt Wagner, Foto: autor a archiv InterCora

Zeptali jsme se obou jednatelů společnosti InterCora

Co jste jako investoři považovali při realizaci projektu za největší překážku?

Odpovídá Dr. Günther Zembsch: V každém případě umístění objektu včetně parkovacích míst ve stávající rezidenční zástavbě, takže bylo třeba brát ohled na problematiku okolí. Na jedné straně co do počtu parkovacích stání a současně bylo třeba vytvořit kulturní prostředí uprostřed lokalizované zóny o rozloze 2 500 m2, kde by měl vzniknout nový městský park. Ten bude přirozeně navazovat na retail a restauraci, která by měla přecházet do parku s dětským hřištěm a další sítí mobiliáře, laviček apod. Takže zde postupně vznikne pěkná pobytová plocha pro rezidenty.

Jaký byl ten hlavní důvod při zvažování, zda rekonstruovat původní objekt či jeho demolici a stavbu zcela nového OC?

Odpovídá: Ing. Ivan Hlaváček:  Rozhodly o tom převážně ekonomické aspekty a kalkulace. Vypracovali jsme návrh se stavebním i územním povolením. Pochopitelně jsme pečlivě zvažovali a srovnávali různé možnosti. Nakonec jsme došli k tomu, že kompletní odstranění objektu, na které nakonec došlo, a vybudování zcela nového centra, je ekonomičtější a časově výhodnější varianta než snaha o určitou revitalizaci, s níž by souvisela i řada kompromisů – a stejně by se nové centrum Alice nedostalo do požadovaného standardu. Ekonomičnost nového provozu je několikanásobně lepší, než by byla při sebelepší snaze revitalizovat původní objekt. Takže této velké výhodě předcházelo správné rozhodnutí.