Kulatý stůl na téma Brownfieldy

/v /přidal

Časopis Development news pořádal Kulatý stůl na téma Brownfieldy v Českém Krumlově, který se uskutečnil v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky v Praze.

Na snímku Kateřina Kubizňáková – pořadatelka konference Brownfieldy, která se uskuteční v pátek 17. 9. 2021, v Českém Krumlově a Arnošt Wagner, šéfredaktor měsíčníku Development news, který je mediálním partnerem konference a zároveň byl společným organizátorem Kulatého stolu. Jeho obsah najdete v připravovaném zářijovém vydání Development news, v příloze Focus.

 

 

Foto: Kristina Abdeen Vacková / Development news

/v /přidal

SOUTĚŽ

Multifunkční lobby je ve Vienna House prostorem pro každého

/v /přidal

Prostory lobby a vstupních hal hotelů už dávno nejsou jenom o čekání na check-in nebo na taxík. Trendem je společné prostory využívat kreativně a funkčně. V lobby hotelů Vienna House najdete prostor pro zábavu, práci i odpočinek.

Co vás napadne ve spojitosti s hotelem jako jeden z hlavních atributů? Vedle lokality a kuchyně to určitě bude pohodlí. Většina hostů si chce po příjezdu do hotelu hlavně odpočinout po dlouhé cestě. Chtějí se rozkoukat, posadit se, připravit si doklady nebo si dát vytouženou kávu. Příjemná křesla, ambientní hudba, dobré osvětlení a stolky na odložení všeho možného. Tak vypadá pohodlí v lobby podle Vienna House. Rádi si zde dáte sraz s kolegy či přáteli. Můžete tu pracovat, bavit se i kreativně trávit čas. V dnešní době je naprosto zásadní, aby tyto společné prostory byly flexibilní a aby pokryly širokou škálu požadavků.

Coworking přímo v hotelu

„Vnímáme požadavky našich klientů. Hodně z nich chce z různých důvodů pracovat nebo vyřizovat různé záležitosti mimo svůj pokoj. Ať už potřebují více prostoru, změnu prostředí, nebo si k práci chtějí vychutnat kousek koláče. Umístit do lobby coworkingový stůl byl jasný krok správným směrem,“ vysvětluje ředitel Vienna House Diplomat Prague Marek Páleník. Najdete tu dlouhý stůl s výklopnými zásuvkami, lampičkami a pohodlnými židlemi i spoustu dalších koutků k posezení a práci. Samozřejmostí je wifi zdarma, zásuvky na každém kroku a také dva stolní počítače pro všechny případy.

Na kávu i fotbalový zápas

Důležitým prostorem v rámci lobby je samozřejmě bar či kavárna. Je to místo, kde můžete trávit volný čas, setkávat se na pracovní snídaně a obědy nebo si užít příjemný večer u krbu. Nabídka baru proto musí být přizpůsobena všem těmto aktivitám. Je proto nutné na menu zahrnout vynikající kávu, stejně jako třeba skvělé víno i něco na doplnění energie. Specifická je také nabídka jídla, jak dodává Štěpán Sova, ředitel Vienna House Easy Pilsen: „Rychlost, kvalita surovin a jednoduchost jsou základem. Ať už jdete na pracovní oběd, nebo si chcete dát sendvič k odpolední kávě, nemůžete na jídlo čekat hodinu. To se do kavárny v lobby nehodí.“ Pohodlí tu dokresluje příjemný krb obklopený ušáky a barevnými židlemi. Na baru v lobby často najdete širokoúhlé televize nebo promítací plátna. Můžete tu tak sledovat např. velké události jako olympijské hry nebo šampionáty.

Prostor pro všechny

Je vhodné, aby byly prostory lobby bezbariérové, včetně toalet. Hosté s tělesným omezením, nebo třeba rodiče s kočárky a starší lidé by se měli cítit dobře a přirozeně. Vybavení pro děti je dalším pohodlným doplňkem. Kolikrát jste už cestovali s dětmi a potřebovali k tomu minimálně mikrobus? Ve Vienna House jsou na děti připraveni i ve společných prostorách, ať už jde o přebalovací pult, dětské židličky nebo třeba společenské hry k zapůjčení.

Hotely Vienna House jsou flexibilní a otevřené všem. Fungují nyní bez omezení se všemi službami. Chcete vyrazit do Prahy, Plzně nebo někam dál? Podívejte se na www.viennahouse.com.

Redakce VH

V Jeseníku bylo otevřeno OC Zlaťák

/v /přidal

Developerská skupina InterCora působí na českém trhu od roku 1991. Zabývá se především výstavbou a pronájmem komerčních nemovitostí pro maloobchod.

InterCora má na svém kontě již přes 300 obchodních center, především v Česku, na Slovensku a Rumunsku s celkovou výměrou 2 mil. m2. Další projekty jsou ve fázi příprav, nebo ve výstavbě, u nás např. ve Dvoře Králové, Písku či Přešticích, další pak na Slovensku – Košice, Martin, Veľký Meder II., Liptovský Mikuláš a Dubnica nad Váhom.

Nedávno, 24. června, bylo v Jeseníku otevřeno OC Zlaťák – v pořadí více než 100. projekt InterCory v ČR. Nachází se v blízkosti supermarketů Billa a Lidl, nedaleko výpadovky na Polsko. Je zde 75 parkovacích míst, včetně čtyř pro invalidy a jednoho pro rodiče s kočárky. Rozloha nového nákupního centra činí zhruba 2 700 m2 a dělí se o ně sedm nájemců. „Většina z nich jsou naši osvědčení partneři, které zákazníci znají i z dalších našich obchodních center – KiK a Planeo elektro, z nichž každý zaujímá prostor okolo 700 m2, dále je tu drogerie Teta, domácí potřeby Banquet, hračky Wiky a potřeby pro domácí mazlíčky Super zoo. Každá z těchto jednotek je na ploše mezi zhruba 200 a 300 m2,“ představuje OC Zlaťák Vilma Taborová, manažerka oddělení expanze a pronájmu, a dodává: „Naši zákazníci – a nejen oni – se budou moci občerstvit v Pepe’s Café, které provozuje firma Pepe’s Company z Břeclavi. Mají vlastní výrobu vynikajících zákusků, zmrzlin a fresh produktů, např. salátů. Realizovali jsme s nimi na Slovensku provozovnu v OC Nové Zámky a připravujeme další spolupráci.“

Stavba OC Zlaťák postupovala navzdory koronavirové epidemii přesně podle harmonogramu – začala loni na podzim po demolici původního objektu – pekárny s cílem společnosti InterCora zahájit provoz v termínu daném uzavřenými budoucími nájemními smlouvami.

Ing. Ivan Hlaváček, jednatel společnosti, říká: „Pozemek jsme kupovali spolu se stávající stavbou pekárny. Po dohodě s městem Jeseník jsme odložili demolici pekárny a umožnili její provoz ještě půl roku po koupi nemovitostí v době covidu.“ Dodržet termín otevření se společnosti InterCora podařilo především díky obrovskému nasazení a kvalitně odvedené práci všech, kteří se na projektu OC Zlaťák podíleli.

PR

 

Bořislavka Centrum – nové místo pro setkávání

/v /přidal

Společnost KKCG Real Estate Group (KKCG REG) představila na počátku června nový komplex budov BOŘISLAVKA CENTRUM, v němž byly také otevřeny první obchody.

Kancelářsko-obchodní komplex sestává ze čtyř nepravidelných skleněných krystalů, které vytvořily přímo nad stanicí metra Bořislavka živé lokální centrum, čímž podtrhují význam městské radiály Evropská. Moderní architekturu významně doplňují díla současných českých umělců. Do nových kanceláří se v průběhu června přestěhují mj. i společnosti ze skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka.

Největší projekt KKCG REG

Po téměř 30 letech se v Praze 6 podařilo architektonicky vyřešit komplikovaný pozemek, který protínají ulice Evropská, Liberijská a Kladenská. Investor – společnost KKCG REG – tento pozemek zakoupil v roce 2012 a následně vypsal mezinárodní architektonickou soutěž. Z ní vyšel vítězně návrh architektonické kanceláře Aulík Fišer Architekti (AFA). Hlavními autory řešení jsou Jan Aulík a Leoš Horák.

„Zakládáme si na vysoké kvalitě všech staveb. Krystaly na Bořislavce jsou naším dosud největším projektem a jsme na něj velmi hrdí. Jde totiž o hodnotnou soudobou architekturu, která urbanisticky dotváří tuto část Prahy 6. Příjemně rozvíjí občanskou vybavenost a nabízí skvělé pracovní a obchodní prostory. Unikátní umělecká díla pro mne představují dokonalou tečku v dotažení projektu,“ řekl Petr Pujman, generální ředitel KKCG REG. Podle něj stavba v hodnotě přes 3,5 mld. Kč trvala tři roky a byla řízena napřímo týmem investora ve spolupráci s construction manažerem Ruby Project Management. „Přestože nám pandemie covidu-19 brzdila některé práce, jsem rád, že se nám podařilo 30. dubna 2021 stavbu zkolaudovat. Splníme také původní plán a uvedeme letos celý komplex do plného provozu,“ doplnil P. Pujman.

Prestižní ocenění ještě před dokončením

Loni získalo BOŘISLAVKA CENTRUM ocenění Best International Office Development 2019/2020 udělované v Londýně v rámci soutěže International Property Awards.„Navázali jsme na vývoj urbanistických schémat současného města, jimiž se dlouhodobě zabýváme. Jde nám o hledání nové podoby blokové zástavby, která by dokázala evokovat kvality veřejného prostoru historického města, splňovala nároky na vnitřní prostředí budov a umožňovala individuální architektonickou formu,“ vysvětlil řešení architekt Jan Aulík, jeden ze zakladatelů AFA. V souladu se zadáním investora vytvořil jeho tým na stavební parcele strukturu nepravidelných přírodních tvarů – krystalů, které plynule přecházejí do parku ve východní části. Geometrie krystalu odpovídá vnitřnímu uspořádání a funkci budovy. Zvolená forma umožnuje reagovat na naprosto odlišná prostředí a nivelety okolních ulic a zároveň nabízí unikátní výhledy na Prahu. Ač má BOŘISLAVKA CENTRUM charakter blokové zástavby, je veřejně prostupné a přirozeně propojuje Kladenskou a Evropskou ulici. „Cílem naší práce nebyla jenom estetika jednotlivých budov a jejich vnitřní dispoziční racionality, ale především prostředí okolo nich a mezi nimi. Koncept prostupného bloku nabízí celou řadu veřejných prostor různého charakteru, z velké části prosluněných a chráněných od dopravního ruchu ulice Evropské,“ dodal J. Aulík.

Umění ve veřejných prostorách

Samostatnou kapitolou BOŘISLAVKA CENTRA je umění, které komplex doplňuje. „Tady hraje ohromnou roli osvícenost investora stavby Karla Komárka a jeho manželky Štěpánky,“ komentoval to Petr Pujman. Jedním z děl, které vzniklo „na míru prostoru“, je např. skleněná plastika Ledovec, která osvětluje vstupní lobby. Je to největší dílo společnosti Lasvit v České republice a jedno z jejích největších na světě. Jeho autorem je umělecký ředitel Lasvitu Maxim Velčovský. „Byla to pro nás obrovská výzva, protože jsme pracovali s ohromným prostorem a unikátní technologií,“ zdůraznil. Podle něj design respektuje a zdůrazňuje architektonický záměr, který nekončí návrhem budovy, ale je propojením uměleckých a designérských disciplín tak, aby celá stavba fungovala v harmonii. Vstupní lobby oživuje epifyt sestávající ze 76 akátových kůlů, které jsou osazeny 4 000 zelených i kvetoucích rostlin. Autorem této netradičně pojaté zahrady je architekt Zdeněk Sendler spolu s architekty budovy. Podobné ostrůvky vegetace vytvořil i ve vyšších patrech některých budov. Umělecká díla mají jednu společnou myšlenku: snažíme se přinášet nové přístupy, hledat originální řešení. A to není jen Ledovec od Lasvitu, ale také socha, která právě vzniká v dílně Federica Díaze. Plastika s názvem Na horu evokuje starou stezku, která kdysi místem vedla, a vyrábí ji speciální robotická ruka. Dílo česko-argentinského umělce na piazzettě mezi třetím a čtvrtým krystalem bude dokončeno na podzim.

Administrativní budova s obchodními jednotkami a službami

BOŘISLAVKA CENTRUM tvoří 30 000 m2 kanceláří a přes 60 retailových jednotek s 10 000 m2 obchodních ploch. K dispozici je také 580 parkovacích míst v podzemí, kde jsou samozřejmostí i elektrické nabíjecí stanice. Pro kancelářské nájemce je k dispozici kolárna včetně hygienického zázemí.

Krystaly budov tvoří nové společenské a obchodní centrum městské části Praha 6 a zároveň se stávají novým sídlem firem, jež patří do skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka. Stěhovat se sem v nejbližší době budou zaměstnanci společností KKCG, KKCG REG, Sazka, SAZKA Group, MND, KKCG Technologies a další. Na podzim by se sem měli přesunout zaměstnanci společnosti Škofin (Volkswagen Financial Services), Pražská vodohospodářská společnost, IGT Czech Republic a společnost MM&C.

Na začátku června byla otevřena také první obchodní pasáž s prodejnami Lidl, dm drogerie, Knihy Dobrovský, SAZKA, pobočka Komerční banky, Papírnictví AKM, Tescoma, GRANDOPTICAL, Tabák Valmont, Deluxe Flowers, Exchange a kavárna The Miners. Bezbariérově je přístupná z Kladenské ulice, přímo z vestibulu metra a z podzemních garáží. Bořislavka Centrum od září rozšíří nabídku služeb také o další obchody včetně gastro koutků ve druhé obchodní pasáži.

PR / Foto: pro KKCG – BoysPlayNice

Český Krumlov se rozroste o novou městskou čtvrť

/v /přidal

Když v závěru roku 1990, po prvních svobodných volbách, usedli na českokrumlovskou radnici nově zvolení zastupitelé, nenacházelo se jim svěřené město s 13 000 obyvateli právě v dobré kondici.

Centrum historického města s více než 300 památkově chráněnými domy bylo víceméně v dezolátním stavu a investiční dluh na nich váznoucí byl tehdy odhadován na 5–6 mld. Kč. Takřka veškerou zaměstnanost zajišťovaly tři velké státní podniky, které v 90. letech propustily několik tisíc lidí. Bylo zapotřebí hledat zcela nový potenciál obnovy a rozvoje města. Nebylo obtížné jej nalézt ve výjimečném historickém dědictví a celkové kráse města a jeho okolí. Orientace města na cestovní ruch byla přirozeným a logickým krokem. Český Krumlov, zařazený společně s Prahou jako první na seznam světového historického dědictví UNESCO, se stal v následujících 30 letech jedním z nejnavštěvovanějších míst nejen v České republice. Turismus se stal hlavním hybatelem obnovy města a jeho rozvoje. Před pandemií nabízel četné množství podnikatelských a investičních příležitostí a pracovních míst. Návštěvníci města mohli nalézt ubytování v zařízeních s 5 500 lůžky a stravování ve zhruba dvou stovkách gastronomických zařízení. Cestovní ruch nabídl téměř 3 000 plných pracovních úvazků, tj. 40 % veškerých pracovních míst.

O aktuální situaci a postupném rozvoji Českého Krumlova jsme hovořili s místostarostou města Ing. Josefem Hermannem.

Město Český Krumlov je bezesporu jedním z nejkrásnějších měst v ČR. Před pandemií bylo i jedním z největších turistických lákadel u nás. Jak se to skutečnost odráží v každodenním životě obyvatel?

Atraktivita Českého Krumlova a s ní související zvyšující se intenzita cestovního ruchu se staly natolik silnými faktory života města, že bylo třeba provést hlubší analýzu stavu a vývoje poslední dekády a nově definovat směřování města a jeho další rozvoj. Ukázalo se, že stále rostoucí počet každoročně přijíždějících turistů s sebou nese kromě mnoha pozitiv i různá negativa. Odvrácená tvář intenzivního, převážně jednodenního, resp. několikahodinového turismu s sebou přinesla zhoršení celkové kvality života a rostoucí nespokojenost občanů. Přistoupili jsme proto k tvorbě nového strategického plánu rozvoje města, do níž se nám podařilo zapojit místní obyvatele a podnikatele.

Můžete nám přiblížit oblasti a hlavní vize, které jsou zastoupeny ve strategickém plánu?

Strategický plán, který schválilo zastupitelstvo města v závěru roku 2016 analyzoval tři základní problémové oblasti – přeexponovaný cestovní ruch, neudržitelnou dopravní situaci a potřebu zlepšení komunikace města s občany. Nově formulovaná vize města se orientovala na zvýšení kvality života řešením oněch tří problémových oblastí. Jedním z klíčových cílů rozvoje města bylo i obrácení trendu snižujícího se počtu trvale bydlících obyvatel, k němuž došlo v posledních 20 letech. Nyní má Český Krumlov necelých 13 000 obyvatel a do roku 2035 bychom rádi zvýšili počet obyvatel na 15 000. Návazně na přijatý strategický plán město zpracovalo zcela novou strategii rozvoje cestovního ruchu a komplexní dopravní koncepci. Uvedené koncepční dokumenty patřily ke klíčovým podkladům pro tvorbu návrhu nového územního plánu, s jehož veřejným projednáváním jsme začali ve druhém čtvrtletí tohoto roku.

Radnice zpracovala dokumenty pro postupný rozvoj města. Jaké další kroky ovlivnily směřování města v posledních letech?

Pro kvalitní a trvale udržitelný rozvoj města bylo před čtyřmi roky zásadní obsazení pozice městského architekta, jehož desetiletá absence se nepříznivě promítla do urbanistické tváře města. Architekt města vnesl do procesu povolování staveb, do tvorby veřejných prostranství i územně-plánovacích dokumentací nezbytný odborný pohled.

Jak byste zhodnotil dosavadní práci radnice?

Zkušenost posledních let jasně ukázala, že pro zdravý rozvoj města je zcela zásadní koncepční a systémová práce. A také jak dlouhá doba (přesahující čtyřleté volební období) je potřeba pro nové nasměrování města. Nacházíme se v době, kdy začínáme sklízet plody této několikaleté práce. K nejvýznamnějším městským projektům posledních let patří komplexní obnova rozsáhlého areálu klášterů za více než 300 mil. Kč, který se stal neodmyslitelnou součástí bohaté kulturní nabídky Českého Krumlova, a dále přestavba autobusového nádraží v moderní autobusový terminál splňující evropské parametry kvality. Jedním z dobrých příkladů nastartování rozvoje správným směrem je bezesporu zahájení revitalizace bývalých kasáren Vyšný.

Ve většině případů představují brownfieldy pro města velkou zátěž – ekonomickou, administrativní a často i ekologickou. V čem vidíte přidanou hodnotu kasáren Vyšný?

Areál bývalých kasáren získalo město bezúplatně od armády do vlastnictví v roce 2008. Od počátku bylo jasné, že pozemky o rozloze více než dvaceti hektarů skvěle situované na severním okraji města obklopené volnou a krásnou přírodou, mají obrovský rozvojový potenciál a bydlení je jeho logickou programovou náplní. Ukázalo se však, že revitalizace tohoto typického brownfieldu této velikosti není vůbec jednoduchý úkol. Až před pěti lety se městu podařilo najít reálnou cestu, jak toto spící území probudit k životu, a dnes začíná mít jeho budoucnost již jasnější kontury. Potvrdilo se, jak zásadní je pro řešení takového úkolu týmová práce, projektové řízení a konečně nalezení kvalitních externích partnerů.

Pro nastartování rozvojových projektů jsou zásadní odborné předpoklady iniciátorů. Měl Český Krumlov dostatek odborníků pro rozjezd tak složitého projektu?

Město si zvolilo jako hlavního konzultanta pro přestavbu kasáren českobudějovický architektonický ateliér A8000. Ten se stal součástí radničního pracovního týmu, který celý proces transformace kasárenského brownfieldu řídí a navrhuje další kroky. Po důkladné analýze lokality, podmínek a limitů jejího rozvoje zejména z hlediska územně-
-plánovacích dokumentací A8000 představil v minulém roce městskému zastupitelstvu tzv. masterplan – návrh proměny kasáren v novou městskou čtvrť pro zhruba 3 000 obyvatel. Projekt získal název Nový Dvůr. Kladné přijetí tohoto návrhu zastupiteli napříč všemi politickými kluby bylo velmi důležitým a příznivým zjištěním poskytujícím předpoklad úspěšné realizace tohoto projektu, jehož časový rámec je otázkou následujících 15 či 20 let.

V jaké fázi se projekt Nový Dvůr aktuálně nachází a jak postupují práce směřující k jeho realizaci?

V současnosti se chýlí ke konci úpravy centrální části kasáren, které směřují k jejich „otevření“. Do poloviny roku bychom chtěli ukázat široké veřejnosti vše, jak se v posledním roce areál změnil, jaké prostory je lze využít k podnikatelské či spolkové činnosti a také představit další kroky, které jsou před námi. Ateliér A8000 zpracovává urbanistickou studii, která detailněji rozpracuje zmíněný masterplan. Na konci srpna bychom měli být připraveni nabídnout investorům konkrétní příležitosti pro jejich investice. Již dnes registrujeme několik zájemců z řad investorů a developerů o bližší informace k projektu. Předpokládáme, že jejich zájem vzroste po konferenci Brownfieldy 2021, která se letos uskuteční právě v Českém Krumlově, a to 17. září v areálu bývalých kasáren. Jedním z bodů programu konference bude představení projektu Nový Dvůr coby zajímavé a dlouhodobé investiční příležitosti. Tímto si se svolením organizátora dovoluji pozvat čtenáře časopisu na tuto konferenci a k návštěvě Českého Krumlova!

Kateřina Kubizňáková / foto: Jaroslav horák
a Vladan Píša, vizualizace Ateliér A8000

Realitní projekt roku

/v /přidal

Celostátní soutěž developerských projektů Realitní projekt roku má za sebou vyhlášení za rok 2020. Soutěži, do níž se každoročně přihlašují desítky developerských projektů z celé České republiky, předcházelo několik úspěšných ročníků s bohatou účastí a velkým zájmem ze strany developerů i sponzorů.

Letos poprvé nebylo vyhlašování výsledků zařazeno do programu celostátního Realitního kongresu, ale vzhledem k současným vládním opatřením proběhlo pouze online. Na současnou situaci, plány a výhledy do budoucna se ptáme ředitelky soutěže Dany Hradecké.

Vyhlášení výsledků posledního ročníku proběhlo pouze online. Může to nějak ovlivnit další ročníky?

Všichni zúčastnění pochopili, že v dané době to byla jediná možnost, jak výsledky soutěže vyhlásit. Nicméně se slavnostní „after party“ stále počítáme a věřím, že ji v letních měsících budeme moci, i když s půlročním zpožděním, uspořádat. Registraci do letošního ročníku jsme spustili v únoru a pokračuje až do konce září. S ohledem na aktuální počet přihlášených projektů mohu jen konstatovat, že i letos bude porota moci vybírat z velkého počtu kvalitních projektů. Věřím tedy, že loňská situace letošní ročník nijak neovlivní.

Jak vnímáte kvalitu přihlašovaných projektů?

Kvalita projektů je velmi vysoká, a to jak v nové výstavbě, tak při rekonstrukcích starších domů. Těší mne, že se do soutěže přihlašují nejen velcí developeři, ale i menší butikové společnosti, jejichž projekty bývají velmi inspirující.

Sledujete v jednotlivých ročnících nějaké trendy?

Ano, je velice zajímavé přímo na naší soutěži zpětně sledovat vývoj českého realitního trhu. První ročník soutěže se uskutečnil v roce 2009 a přihlášené projekty v té době vypadaly úplně jinak než dnes. To, co se tehdy prodávalo jako luxusní bydlení, je dnes prémiové a tehdejší prémiové projekty jsou dnes standard. Trh donutil developery více inovovat, používat kvalitnější materiály, nové technologie a více se zaměřit na kvalitní design a architekturu. V posledních letech developeři kladou velký důraz na udržitelnost a s ohledem na používaný materiál a technologie berou i větší ohled na životní prostředí.

Takže změny k lepšímu?

Rozhodně. Energetická efektivita, dešťovka, zelené střechy, komunitní bydlení, udržitelnost. To jsou nové trendy, které u nových projektů sledujeme. A je jich stále více. Stále častěji také vidíme, jak se developeři snaží splynout s lokalitou a začlenit svůj projekt do místního života, tedy udělat lokalitu lepší, než jaká byla před jejich příchodem. Což je velice potěšující vzhledem k současné situaci na trhu, kdy investoři koupí téměř cokoli. Realitní development nemá mezi veřejností příliš dobrou pověst možná díky některým kauzám z minulosti. Přitom naprostá většina dnešních developerů uvažuje v kontextu udržitelnosti, veřejného prostoru, kvalitní architektury a zkvalitnění místního komunitního života.

Připravujete nějaké novinky?

V letošním roce jsme společně s manželem spustili projekt Tvize, který navazuje na naše několikaleté aktivity v oblasti organizování konferencí. Chvíli jsme zvažovali, že se pustíme cestou streamovaných online konferencí, ale rychle jsme vyhodnotili, že to není formát, kterým chceme jít. Místo toho jsme zvolili koncept moderovaných diskusí a rozhovorů u kulatého stolu a profesionální filmovou produkci. Nejsme tak vázáni místem a časem připravovaných akcí a tento koncept lze tematicky dále rozvíjet. Díky našemu partnerovi, společnosti Saint-Gobain, jsme se pustili do produkce série rozhovorů a diskusí s developery, architekty a dalšími profesionály v oblasti stavebnictví a realit. Zaměřujeme se v ní na aktuální témata ze světa developmentu, stavebnictví, realit, udržitelné výstavby, urbanismu a architektury. Je velice zajímavé sledovat různé pohledy na aktuální témata a problémy současného plánování a výstavby nových budov. Stejně tak je myslím pro diváky i účastníky velice přínosná diskuse a výměna zkušeností a názorů mezi developery.Co se týká soutěže Realitní projekt roku, současná situace nás donutila dále se zamyslet nad zkvalitněním komunikace a PR. Letos budeme nominované projekty více propagovat na sociálních sítích a mediálně profilovat soutěž jako takovou. Novinkou je také připravovaná jubilejní ročenka RPR2021, do níž bychom rádi zařadili všechny letošní přihlášené projekty a v její redakční části se chceme zaměřit právě na udržitelnost, architekturu, trendy v developmentu a představíme i některé významné osobnosti ze světa realitního developmentu.

PR

Recyklace v architektuře. Nebourat, recyklovat!

/v /přidal

Pritzkerova cena je ve světě architektury jakýmsi ekvivalentem Nobelovy ceny. Je tedy velmi prestižním oceněním, které letos získalo duo Anne Lacatonová a Jean-Philippe Vassal. Tato dvojice si zasloužila „Pritzkera“ za nové, podle mnohých dokonce průlomové, pojetí sociálních bytů ve Francii.

Těžko říci, zda za oceněním stojí i současná světová situace, která ještě více prohlubuje sociální rozdíly. Z bohatých dělá ještě bohatší a z chudé a střední třídy třídu chudou, resp. ještě chudší. Hlavní Pritzkerovu cenu za rok 2021 si totiž letos odnesla dvojice francouzských architektů za transformaci a revitalizaci zanedbaných budov po celé Francii. Dvojice oceněných často jen upravuje to, co již existuje. Razí transformace, které umožní budovám nový, plnohodnotný život. Dokážou třeba vytvořit ze staré, nevyhovující nemocnice levné byty. Věnují se jakési recyklaci, jež reflektuje novodobé trendy.

Architektonická „recyklace“

S názvem sociální bydlení se mnohým laikům spojuje zkreslená představa hrůzostrašných ubytoven, jež bychom u nás nejspíše nazvali králíkárnami, nebo objektů spojovaných se sociálně slabými na severu Čech a v dalších chudých regio-
nech naší země.

Vítězné duo se však zasloužilo o to, že je možné se na tento druh bydlení podívat zcela novýma očima. S respektem k okolnímu prostředí, s respektem k lidem… a dokonce lze vše provést tak, aby se nájemníci nemuseli v době renovace ze svých domovů odstěhovat.

Poválečné bydlení sice vypadalo v mnoha částech Evropy velice podobně, leč ne vždy s ním bylo i naloženo stejně. Zatímco obdobné budovy u nás většinou dále chátraly, nebo byly ve velmi základním stavu dále používány pro účely sociálního bydlení, ve Francii se toho mezinárodní dvojka chopila z jiné strany. Ač tyto metastruktury ze 60. let představovaly utopickou budoucnost, Anne Lacatonová a Jean-Philippe Vassal ukázali, že je lze renovovat stylem, jenž si zaslouží ocenění, A to doslova. Jejich práce na renovaci francouzských poválečných budov sociálního bydlení na sebe strhla pozornost celého světa, a dvojice tak získala řadu ocenění, včetně Globální ceny za udržitelnou architekturu či prestižní cenu Miese van der Roheho.

Obdobným projektům věnovalo duo naprostou většinu své kariéry. Již v roce 2004 stáli, společně s architektem Frédéricem Druotem, za manifestem „Plus“. Jeho cílem bylo „zalobbovat“ u francouzské vlády, aby obrátila pozornost na veřejné bydlení. Nikoli na novou výstavbu, ale na renovaci a kultivaci budov stávajících: „Nikdy nebourejte, nikdy neodstraňujte ani nenahrazujte, vždy přidávejte, transformujte a znovu používejte!“

Paneláky s terasami

V duchu této myšlenky bylo ve Francii zrekonstruováno několik obytných bloků, jimž hrozila demolice. Zatímco u nás se „paneláky“ a na venkově „bytovky“ začaly natírat nejrůznějšími barvami, stará okna byla vyměněna za plast – a toť vše, ve Francii to uchopili daleko velkoryseji.

Přestože se francouzská politika územního plánování v roce 2000 snažila stárnoucí projekty veřejného bydlení spíše zcela zbourat a znovu postavit, než je vylepšit, trio Lacatonová, Vassal a Druot jim ukázalo novou cestu. V roce 2011 totiž dokončili transformaci Tour Bois-le-Prêtre, opuštěného rezidenčního projektu z 60. let v severní Paříži. Nejenže vyměnili fasádu budovy, což bylo nejpatrnější, ale uvnitř zvětšili obytnou plochu každé z 96 jednotek, a navíc přidali moderní prvky jako terasy či velká okna.

Další počiny tria

Za spolupracujícím triem stojí úctyhodná práce, jíž dominuje rozsáhlá generální oprava sociálního bydlení v Bordeaux, jež zahrnovala 560 bytů, aniž by vysídlila jejich současné obyvatele. Dalším obrovským plus byly i náklady na celý projekt, jelikož renovace bytů a výstavba tří bloků od nuly byla provedena za třetinu nákladů na demolici.

Lacatonová a Vassal také přeměnili starou továrnu na soukromou rezidenci, rovněž v Bordeaux, či nepoužívanou loďařskou dílnu na galerii a kancelářské prostory v Dunkirku. „Transformace je pro nás příležitostí naložit lépe s tím, co už existuje,“ uvedla A. Lacatonová v tiskové zprávě oznamující letošní laureáty Pritzkerovy ceny a dodala: „Demolice je nejjednodušší a krátkodobé rozhodnutí. Je to plýtvání mnoha věcmi – energií, materiálem i historií. Navíc má velmi negativní sociální dopad. Pro nás je to akt násilí.“

Pritzker pro Francouze

Letošní udílení prestižní ceny mělo mnohé významné nominace, a to i takové, jež by byly uděleny retrospektivně. Desetičlenná porota se však nakonec sjednotila na tom, že přístup Lacatonové a Vassala oživil „modernistické naděje a sny zlepšit život mnoha lidí. Dosahují toho prostřednictvím silného smyslu pro prostor a materiály, jež dělají architekturu silnou ve svých formách, přesvědčivou, transparentní, estetickou i etickou.“

Porota Vassala a Lacatonovou ocenila tedy především za udržitelnost jejich projektů a architekturu, která kombinuje velkorysý prostor se skromným rozpočtem a ekologickými postupy. Předseda poroty Alejandro Aravena, sám laureát Pritzkera v roce 2016, se nechal slyšet, že Lacatonová a Vassal jsou „radikální ve své jemnosti, a přitom odvážní a vyvážení uctivým, ale přímým přístupem k budovanému prostředí“.

Kristina Vacková / foto: Philippe Ruault

 

Anne Lacatonová a Jean-Philippe Vassal

původem z Francie a z Maroka, se setkali jako studenti v Bordeaux. Poté si v roce 1987 otevřeli architektonickou kancelář v Paříži Lacaton & Vassal a začali svou úspěšnou kariéru. Společně navrhli mnoho významných kulturních a vzdělávacích budov, mj. pobřežní kampus Nantes School of Architecture z roku 2009 či ambiciózní rozšíření umělecké galerie Palais de Tokyo v Paříži v roce 2012, jež je zároveň příkladem udržitelné architektury pracující s existujícími stavbami. Ve druhém projektu rozšířili stávající plochu muzea o 20 000 m2. Ačkoli drtivá většina projektů Lacatonové a Vassala je lokalizována ve Francii, pracovali také na projektech ve Švýcarsku a Senegalu, kde se mj. nyní buduje i hotel, jenž navrhli. Anne Lacatonová se tak stala šestou ženou, která byla jmenována laureátkou Pritzkerovy ceny, ačkoli se objevily i výzvy k retrospektivnímu uznání architektů Denise Scotta Browna a Lu Wenyu.

Pritzkerova cena

byla poprvé udělena slavnému modernistovi Philipu Johnsonovi v roce 1979. Cenu založili v roce 1979 podnikatel Jay Pritzker se svou ženou Cindy, a k ocenění patří bronzový medailon a 100 000 USD. „Pritzker“ oceňuje práci žijícího architekta nebo architektů, kteří vykazují kombinaci talentu, vize a odhodlání. I když v minulosti byla cena udělována jednomu architektovi, v posledních letech si ji již několikrát odneslo „uskupení“, např. duo Jacques Herzog a Pierre de Meuron v roce 2001, či letošní duo Lacatonová–Vassal. Mezi dalšími oceněnými uskupeními architektů jsou například japonské duo Ryue Nishizawová a Kazuyo Sejima (2010), španělské trio Rafael Aranda, Carme Pigem a Ramon Vilalta (2017) či irští architekti Yvonne Farrellová a Shelley McNamara (2020). Pokud je architektů vybráno víc, pak je to proto, že porota jejich práci vnímá jako neoddělitelně propojenou. Mezi dalšími laureáty ceny byli i Zaha Hadidová, Rem Koolhas či Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu v Praze.

Baví nás pro lidi dělat věci, které dávají smysl

/v , /přidal

Je dobré mít vrtulník a umět si zdůvodnit proč. Je dobré mít spoustu koníčků, které souvisejí s prací. A je dobré mít práci jako koníčka.

Právě to se povedlo Marcelu Souralovi, zakladateli společnosti Trigema a předsedovi jejího představenstva. Developerská společnost Trigema uzavřela covidový rok s větším, dokonce lze říci dvojnásobným obratem než v letech předchozích, ale i tak úspěšných. Na co sáhne, se mu zkrátka daří. Za Marcelem Souralem – ale i před ním – stojí kromě bytových projektů např. výstavba nejvyššího pražského mrakodrapu, vinárna s rukou Kuka, volnočasový areál nebo množství projektů pro lidi, které podporuje. A také rebranding firmy. Na vlastní bydlení při jeho současných cenách není jednoduché dosáhnout, proto je podpora dalších projektů, které mohou lidé využívat, dobrou cestou. Obzvlášť tehdy, když se můžete občas proletět a podívat se na svět z ptačí perspektivy.

Vystudoval jste ČVUT a nyní už mnoho let vedete úspěšnou developerskou společnost. Kromě toho máte mnoho jiných aktivit. Označil byste sám sebe jako ctižádostivého?

Spíš bych to nazval vědomím dosáhnout něčeho výjimečného a zároveň funkčního, hezkého a potřebného, co bude sloužit lidem k užitku. Nepodléhat rutině. Měnit status quo a zároveň zlepšit svět. A taky to musí člověka bavit.

Jaké jsou nyní hlavní projekty Trigemy? Nuselská je prodaná zcela a projekt Braník ze 70 %. Nyní se začaly stavět byty v Plzni – Skvrňanech a po létě smíchovský Lihovar…

Přesně tak. Projekt Braník je již v dokončovací fázi. Měli bychom kolaudovat letos na podzim. A prodáno je více než 70 %. Náš třetí plzeňský projekt jsme pod názvem Bydlení Skvrňany začali stavět v polovině dubna. Jde o celkem 203 bytových jednotek v sedmi bytových domech. A prodeje bytů spouštíme v prvním červnovém týdnu. Očekáváme velký zájem. Náš doposud největší projekt Lihovar Smíchov s investičními náklady kolem 3,5 mld. Kč, jsme rozdělili do čtyř etap. Jde celkem o kolem 600 bytů a 4 500 m2 nebytových ploch. Nultou etapu jsme zahájili už letos v květnu. Jde o rekonstrukci památkově chráněné Varny, kde do konce roku vybudujeme výstavní galerii a kavárnu. Bude to takový otvírák lokality. A první etapu výstavby zahájíme těsně před koncem roku s tím, že do prodeje půjdou byty v druhé polovině prázdnin. A ještě je třeba připomenout projekt Fragment v Karlíně, který je v současné době ve fázi budování hrubé stavby.

Zhruba od roku 2018 se věnujete projektu Flat Zone, který budujete se svým synem po jeho návratu z Londýna. Jak tento projekt zapadá do koncepce Trigemy?

Již 10 let sbíráme data o rezidenčním trhu v ČR. Především informace o nových rezidenčních projektech. Vedla nás k tomu potřeba znalosti trhu a jeho následné kultivace. Před třemi lety již byla naše datová kostka tak velká, že jsme se rozhodli vyčlenit tým specialistů do samostatné společnosti Flat Zone. Dnes jde o jedinečný projekt agregátoru všech nových rezidenčních projektů na jednom místě.

Ale firmy, které sbírají data, přece na trhu existují…?

Nic obdobného na trhu nenajdete. Z jednoho místa se na základě nastavených filtrů dostanete rovnou na stránky příslušného projektu. Zdarma. Je to obrovská úspora času pro lidi, kteří hledají nové bydlení. A jako vedlejší produkt nabízíme bankám a developerům datovou analýzu v místě a čase, kterou daná organizace potřebuje pro poskytování služeb svým klientům. V letošním roce spustíme obdobnou službu na Slovensku a pak bude na řadě Polsko.

S Davidem Černým stojíte za projektem Top Tower. Co pro vás „český mrakodrap“ znamená?

Poté co jsme se zhruba před šesti lety s Davidem seznámili, když nám na Korzo v Nových Butovicích dodával dvanáctimetrovou plastiku Trifot a následně se významně podílel na vzniku právě stavěného projektu prémiového nájemního bydlení Fragment na pomezí Karlína a Invalidovny, jsme založili společné architektonické studio Black n’ Arch. To je v současné době naše líheň nových nápadů a trochu jiného přístupu k architektuře. A jedním z těchto projektů je příprava projektu Top Tower v Nových Butovicích. Parcela, která se nachází v bezprostředním sousedství výstupu z metra, a navíc není zatížená ochranným pásmem pražské památkové zóny ani zákazem výškových staveb, nám umožnila vymyslet na okraji panelového sídliště Prahy 13 koncept budovy, vymykající se standardním řešením.

Můžete být konkrétnější?

Je třeba říct, že ač návrh vypadá hodně nestandardně, plní všechny jeho konstrukční prvky požadovanou funkci. Štíhlá věž bude colivingové centrum se zhruba 400 minibytovými jednotkami, menší budova je určena administrativě a loď mimo statické funkce a venkovní výstavní galerie slouží i jako konstrukce pro dva výtahy dopravující návštěvníky na vrchol lodi, kde bude úžasný výhled na panoráma Prahy, včetně vyhlídkové restaurace.

Další aktivitou je i činnost vaší ženy, která je majitelkou soutěže Czech Press Photo. Kromě uznávané fotografické soutěže k ní patří i galerie, rovněž v Butovicích. Jistě tyto činnosti podporujete. Jsou všechny tyto počiny začátkem nějakého rodinného byznysu?

Jsme generálním partnerem soutěže Czech Press Photo a zároveň Czech Photo Centra, fotogalerie v Nových Butovicích. Stejně jako jsme podporovateli Dejvického divadla, Centra Paraple Zdeňka Svěráka nebo jiných dobročinných aktivit. Baví nás pro lidi dělat věci, které dávají smysl, a nemusejí být zrovna o byznysu.

Kromě vlajkových projektů Trigemy máte ještě spoustu „libůstek“ nebo „hraček“ (v nejlepším slova smyslu). Kromě výše zmíněných třeba areál Monínec. Proč vlastníte tento komplex a proč právě tyto aktivity? Jakou hraje Monínec roli v celkovém koncepci Trigemy?

Monínec zapadá do naší dlouhodobé strategie investování do volnočasových aktivit. Lidé budou mít v budoucnu k dispozici stále více volného času a my jim chceme umožnit jej prožít u nás. Proto jsme před 10 lety vstoupili do tohoto středočeského areálu, z něhož budujeme celoroční sportovně oddychový areál určený v létě a v zimě pro rodiny s dětmi a na jaře a na podzim pro firemní akce. Stávající stav investic na Monínci je jen začátek naší dlouhodobé vize, jak by měl tento areál vypadat.

A co je vaším koníčkem?

Koníček? No, jeden mohu prozradit – mám pilotní průkaz na vrtulník. A jeden čtyřmístný vlastním. Vybudovali jsme si v Řeporyjích takový malý heliport s hangáry. Říkáme tomu Řeporyje International. Při startu a přistání se hlásíme přímo na věž Ruzyně.

A co projekt Samoty? Ten máte ve svém portfoliu již nějakou dobu. Je zde v plánu rozšíření skiareálu, jež bude sloužit zimním i letním aktivitám… Co se s ním děje?

Jde o příměstský areál přímo na okraji Železné Rudy a Národního parku Šumava. Tento projekt povolujeme již asi osm let. Po dokončení zónace v NPŠ teď svitla naděje, že bychom konečně mohli dosáhnout na stavební povolení. Dal bych tomu ještě tak dva roky a uvidíme, zda dokážeme zahájit stavbu. Pro představu jde o areál se zhruba dvojnásobnou kapacitou proti stávajícímu Monínci.

Také stojíte za projektem robotické vinárny Cyberdog. Představte prosím v širším kontextu tento projekt.

No to je přeci jednoduché pochopit! Baví nás s Davidem Černým vymýšlet, a hlavně realizovat projekty, které tady zatím nikdo neuskutečnil. Tak vznikl i Cyberdog. Robotická vinárna, kde práci someliéra provádí robotická ruka Kuka. Celý projekt je přizpůsoben tvarovým parametrům vinných lahví z vinařství Dog in Dock. To je překvapivě taky naše. Stávající výrobu realizujeme v pronajatých prostorách v Boršicích, nicméně na jaře zahájíme stavbu nového vinařského a vzdělávacího areálu v těsném sousedství přístavu Baťova kanálu ve Veselí nad Moravou. To je taky jeden z důvodů, proč mít vrtulník. Je to skoro u slovenských hranic.

Většina vašich osobních projektů je lokalizována právě do Nových Butovic, kde s rodinou bydlíte. Proč Butovice? To se vám tu tak líbí?

Sídlo firmy máme v budově Explora, přímo nad stanicí metra Nové Butovice. Nemám rád, když v životě plýtvám časem. Čas má pro mne nejvyšší hodnotu. A jízda do práce a zpět – a ještě k tomu autem – je klasickým příkladem plýt-
vání. Proto bydlíme v Jinonicích. Mám to osm minut pěšky (pět minut autem) do práce či na metro a na druhou stranu dvě minuty do lesa.

V těchto měsících plánujete rebranding značky Trigema. S kým spolupracujete a co rebranding obnáší?

Téměř rok jsme ve spolupráci s agenturou Henceforth, jmenovitě s Jarmilou Fryntovou, Lenkou Kůsovou a Paulem Matthewsem připravovali rebranding značky. Museli jsme se společně ponořit hluboko do historie firmy a jednoduchou a pochopitelnou formou znovu popsat naše hodnoty, korporátní cíle, naši vizi a misi. Nyní zaměstnáváme už přes 250 spolupracovníků na hlavní pracovní poměr, a proto potřebujeme mít tyto atributy firemní kultury lehce komunikovatelné. A logickou součástí pak bylo i redefinování záměru a smyslu značky, jejich architektury, osobnosti, tonality a vizuálního pojetí. Pilotním počinem je projekt Fragment. K 27. narozeninám firmy na konci května jsme uvolnili i vše ostatní.

Trigema většinou uzavírala své obchodní roky s obratem kolem 1 mld. Kč. Loňský rok se vám – i přes obtížnou situa-
ci s pandemií – vydařil díky prodeji bytů pravděpodobně ještě lépe. Jaký obrat předpokládáte za rok 2020?

To je opravdu pozoruhodné, protože rok 2020 byl v historii firmy pro nás nejúspěšnějším rokem. Obrat 1,8 mld. Kč, EBITDA 338 mil. Kč a zisk před zdaněním 231 mil. Kč. A rok 2021 očekáváme ještě lepší.

Jaké máte další plány?

Chceme nadále růst, a tím posilovat naši nezávislost. Jsme společností, která se rozhoduje samostatně, na základě vlastních vizí a motivací našeho týmu. Plánů máme nepřeberné množství. Budeme vás o nic průběžně informovat.

Kristina Vacková

Optimální varianta spolupráce při prodeji nemovitostí

/v /přidal

EVROPA realitní kancelář působí na trhu od roku 1997. Zabývá se prodejem i pronájmem bytů, domů či komerčních prostor, prodejem pozemků i developerských projektů především v České republice a na Slovensku.

Současnou situaci v prodeji bytů komentoval ředitel developerské sekce RK Evropa Matyáš Novák.

Bytů je na trhu málo, což je jeden důvodů jejich rostoucích cen. Jak predikujete vývoj na realitním trhu v tomto segmentu?

Situace bude podle mého horší než byla dříve – vzhledem k tomu, že poptávka je mnohem vyšší než nabídka. Nabídka je nízká v důsledku toho, že vytvořit developerský projekt a získat stavební povolení v Praze a okolí trvá také stále déle.Poptávka se stále zvětšuje a zvětšuje, nabídka naopak zmenšuje. Proto i ceny nemovitostí rostou takovou rychlostí. Myslím, že v dohlednu není reálné, aby se to změnilo.

Jakou velikost bytů klienti preferují?

Většina klientů jednoduše upřednostňuje to, na co finančně dosáhne. Lidé jdou do banky, kde zjistí svůj limit a potom podle něho začnou hledat. V Praze díky tomu zájemci nejvíce poptávají 2+kk, protože chtějí mít byt co největší, ale za průměrnou hypotéku 3 mil. Kč je velice složité získat něco většího.

Na jaké úrovni funguje spolupráce developer a realitní kancelář? Myslíte, že se to v průběhu covidu změnilo?

Nemyslím si, že by se v důsledku covidu nějak extrémně změnily vztahy mezi developerem a realitkou, ale možnároste tendence, kdy si developer chce sestavit vlastní obchodní tým, protože má pocit, že tím ušetří.

Co v takovém případě hrozí?

Sestavit prodejní tým je nákladné a složité. Prodejce potřebuje svou kancelář, služební vůz, asistentku, právní oddělení a optimálně kolegu, který by ho dokázal zastoupit v případě, že např onemocní. Developer si také často neuvědomuje, že dokážeme prodat nemovitost za více peněz, než by prodal sám. Naším cílem je mít spokojeného developera. Díky velmi obsáhlé databázi finančně silných zájemců umíme například předprodeje řešit bez inzerce, velmi rychle a za dobré ceny a celkově tak maximalizovat výnosnost projektu.

V čem tedy tkví ono sladké tajemství, proč by měl developer prodávat přes realitku?

Konkrétně u nás v RK Evropa máme zkušený obchodní tým, který se zaměřuje speciálně na developerské projekty. Tvoří ho zhruba 15 lidí, kteří spolu spolupracují už delší dobu a mají velké zkušenosti s prodejem mnoha developerských projektů. Přesně víme, jak máme který developerský projekt uchopit. Umíme udělat kompletní prezentaci od webových stránek přes grafiku, brožury až po billboardy – prostě celý marketing. Na všechno máme své lidi – od fotografa po webmastery, máme asistentky, které dotahují předávání bytů, máme právní oddělení, které se stará o kompletní smluvní dokumentaci, máme mnoho obchodníků, kteří se specializují na přímý prodejv daném developerském projektu.

Co prodávající při prodeji bytů často podceňují?

Člověk si může myslet, že při prodeji bytu nebo domu stačí nemovitost dobře nafotit, dát na internet a on už si to někdo koupí… To bývá často omyl. Prodej není jen „nafotím, dám na internet a pak si s někým podám ruku a dostanu peníze“. Velká část prodeje je schovaná v právnické kanceláři, která se tomu věnuje od rána do večera každý den, ta se o klienta naprosto jinak postará… U nás je prodej rozdělený: Makléř umí nemovitost správně ocenit, kvalitně odprezentovat, dobře prodat; jakmile sežene klienta, tak ho přesměruje na právní oddělení, které mu vytvoří celou smluvní dokumentaci, v níž laik může udělat spoustu chyb. Už to není jen o kupní smlouvě nebo zástavních smlouvách, smlouvách s bankou. Kontrolujeme kompletně smluvní dokumentaci, nastavujeme smlouvy podle požadavků bank apod., to si člověk sám za sebe vůbec nemůže troufnout udělat.

Existuje v této době ze strany realitní kanceláře určité doporučení?

Myslím si, že by se každý měl specializovat na to, co umí. Developer umí development, umí stavět domy, umí získávat stavební povolení. Takže by měl dělat to, co umí. Realitka umí prodávat, tak by měla prodávat. Díky tomu, že developer předá proces prodeje profesionálům, může se věnovat tomu, co umí nejlépe – developmentu.Pokud bude developer prodávat developerský projekt sám, se svým obchodním týmem, musí se starat o prodej, stále všechno kontrolovat, a to je spousta práce. My jsme realitka, máme sofistikovaný tým s vlastním vedením, přesto si outsourcujeme marketingové specialisty nebo IT specialisty. To souvisí s tím, že člověk má podle mého dělat to, co umí dobře – a má se toho držet. My prodáváme, ale když si nejsem jistý nějakou IT záležitostí, vím, že IT specialista to umí lépe, takže ho najmu, aby byl výsledek mé práce perfektní. Totéž by měl podle mne dělat developer, měl by se věnovat developmentu a my mu ušetříme čas i peníze – a naopak mu těch peněz vyděláme více. Za mne je absolutně nepochopitelné, když developer, který nemá své zavedené prodejní oddělení, chce začít prodávat sám. Sehnat kvalitní tým lidí trvá léta.

Máte nějaký konkrétní příklad?

Vybavuji si projekt tři roky zpět, kdy se developer snažil prodávat pomocí svého najatého obchodníka. Ze 40 bytů prodal za celý rok jeden byt. My jsme přišli, vzali si jejich ceník, přidali 10–15%, aby developer vydělal více, a dali jsme se do práce. Koukali na nás, jako že za tak vysoko nastavené ceny to nikdy neprodáme. Developerský projekt jsme celý úspěšně prodali během dvou let. Máme mnohaleté zkušenosti, víme, že přesné nacenění jednotlivých bytů zvyšuje výnosnost celého projektu. Uchopili jsme to tak, jak se to má dělat. Udělali jsme velký marketingový plán, který jsme plnili od A až do Z. Impakt, který to mělo na veřejnost, byl obrovský. Jsme sice realitka, ale děláme i vlastní developerské projekty, takže přesně víme, co a v jakých fázích developer potřebuje!

Objevily se i snahy prodávat byty formou aukcí, prostě kdo dá více. Je to podle vás akceptovatelná forma prodeje?

Za sebe musím říci, že mně se to nelíbí, a přijde mi to neprofesionální. Neumím si představit, že bych vlastní byt svěřil do aukce. Protože když budu chtít prodat, tak budu chtít prodat samozřejmě za co nejvíce peněz. Tedy pokud bych akutně nepotřeboval peníze. Pak bych možná byl ochoten snížit svůj standard a dát byt do aukce. Když byt uchopí zkušený prodejce, tak ho prodá za více peněz než při aukci. Aukce se účastní vždy jen omezený počet lidí, tudíž cena může stoupnout jen omezeně. Pokud byt (kvalitně nafocený profesionálem včetně virtuální prohlídky a fotek z dronu) budu inzerovat na všech realitních portálech a budu ho nabízet cíleně skupinám, které by to mohlo oslovit, tak jsem si jistý, že byt prodám za více peněz.

V současné době hrají důležitou roli investoři, kteří hledají příležitost a ukládají peníze do nemovitostí, aby neležely v bance. Jelikož jsou příležitosti pro nákup bytů omezené, začaly být jako investice populární horské apartmány. Jakou máte s tímto trendem zkušenost v RK Evropa?

Momentálně s tím máme velkou zkušenost, protože prodáváme developerský projekt v Janských Lázních. Je to developerský projekt Evropa Development Group pod názvem SKI & BIKE. V době covidu výrazně vzrostla poptávka, protože si lidé uvědomili, že české hory a česká příroda jsou nádherné, že nepotřebují každý měsíc letět na dovolenou, stačí, když o víkendu pojedou na svou chatu či apartmán, který je navíc bezúdržbový, protože se o něj stará správcovská firma. Když budu chtít přijet, zavolám správcovské firmě, ta mi poseká zahradu, uklidí a přijedu do čistého, připraveného bytu, který mohu v průběhu roku pronajímat i dalším lidem, kteří by chtěli strávit víkend na horách a nemají vlastní zázemí. To zprostředkováváme i v našem projektu… Klient investičního typu chce například jet na hory čtyřikrát ročně, ale uvědomuje si, že chce někam uložit peníze. Třeba do projektu jako máme my, kde najde zázemí, kam pojede s rodinou, kde budou mít čtyřikrát ročně rodinnou sešlost, ale v mezidobí jim bude apartmán vydělávat peníze ze zmíněných pronájmů.

Registrujete tedy nárůst zájmu o druhé bydlení?

Ano, výrazně vzrostl. Teď je díky tomu i dobrá doba na prodej chat, protože poptávka je obrovská. V době pandemie nesmírně vzrostla. Jak lidé nemohli nikam jezdit, hledali útočiště, kam se schovat a chaty byly přesně ten cíl. Před třemi lety se chaty prodávaly za 300 000 Kč, dnes podobné třeba za 1,5 mil. Kč. Nemyslím si, že by chaty a jakékoli rekreační nemovitosti šly s cenou dolů, protože byly dlouhodobě podhodnocené.

Co vaše developerské oddělení a jeho činnost?

Poskytujeme poradenství v návaznosti na typ nemovitosti i podle dalších právních a daňových aspektů developerského projektu, což klientům nabízíme nezávazně a zdarma. V posledních letech jsme úspěšně spolupracovali s mnoha developery. Jsem velmi rád, když se s nimi po konci prodeje sejdu a hodnotíme celou spolupráci. Vždy byl výsledek takový, jaký jsme společně od začátku chtěli. Udělali jsme velký kus práce, vydělali jsme více peněz, než se očekávalo, a skončilo to vždycky spokojeností obou stran a vzájemným přátelstvím.

Arnošt Wagner /Foto: archiv RK Evropa