Tabakfabrik v Linci je inspirací, jak rekultivovat brownfieldy

/v , , , /přidal

Časopis Development News ve spolupráci se společností DELTA Group uspořádal 18. října pro své obchodní partnery exkurzi do působivého areálu Tabakfabrik v Linci.

Ten se nyní prezentuje jako srdce pulzující, nově vzniklé městské čtvrti postavené na čtyřech pilířích: kreativitě, sociálním rozvoji, zaměstnanosti a vzdělávání. Naším průvodcem byl Chris Müller, jeho zakladatel a dlouholetý ředitel CMb.industries, který sám sebe označuje za „horníka lidských zdrojů“.

Přátelský a tvůrčí prostor

Po skončení výroby cigaret v Tabakfabrik se město Linec rozhodlo areál od soukromého japonského vlastníka odkoupit zpět, aby z něj vytvořili něco prospěšného pro obyvatele města a vdechli celému objektu nový proces. Přitom bylo podle Chrise Müllera důležité nemyslet jen na nemovitost jako takovou, ale uvědomit si hned na počátku projektu, že to s sebou nese další věci – emoce, reálné představy apod. i možnost reagovat na změny, které v budoucnu mohou nastat.

Chris Müller k tomu říká: „Strávil jsem tu 12 let a z nuly dosáhl obsazenosti 3 000 lidí a do roku 2025 by tu mělo pracovat 5 000 zaměstnanců. Dosud jsme do areálu investovali okolo 260 mil. eur. Prostory už zažily různé změny – původně byl prostor primárně určený pro výrobu textilu, který se změnil na zpracování tabáku, kde se vyráběly cigarety… Hledali jsme nějaké kreativní využití, aby přitom byla současně zachována určitá kontinuita. Jednou z možností bylo vytvořit coworkingový prostor, který by fungoval pro všechny společně.“

Prostory rozdělené, ale volně přístupné

Každý zaměstnanec areálu o celkové rozloze 80 000 m2 má svou vstupní kartu, díky níž se dostane do areálu. Přestože je rozčleněn na mnoho dílčích prostor pronajatých jednotlivcům či firmám, s kartou se dostanete kamkoli, můžete se dát do řeči s kýmkoli, koho potkáte, a můžete používat jakékoli stroje a přístroje, které se zde nacházejí.

Prostory v areálu jsou sice oddělené, navzájem však spolu kooperují. Každý má možnost využívat různé části pro svůj výzkum. Cílem všeho je, aby lidé měli možnost spolu komunikovat, dělit se o informace či poznatky a vzájemně si pomáhat a podporovat se. V tom spočívá přínos celého komplexu.

Když firma A s firmou B hledají firmu C, která umí něco, co ty dvě potřebují, management Tabakfabrik jim pomáhá hledat. A najít. Aby firmy A, B a C mohly pak hledat firmu D, která je všechny posune zase o kousek dál. Důležité je, aby se vzájemně doplňovaly, měly z toho všechny prospěch a mohly se dále rozvíjet. I když to tak na první pohled možná nevypadá, všechny věci zde na sebe do určité míry navazují a jsou vzájemně propojené.

Další firmy na čekací listině

„Je důležité si uvědomit, že nemovitost sama o sobě ještě není samostatně fungující objekt. Sice můžete postavit perfektní budovu, ale může se rychle stát, že do sousedství přijde někdo, kdo postaví ještě lepší budovu, s lepším výhledem a levnějším nájmem. Tak vzniká tlak na to, aby se nemovitosti měnily, modernizovaly. Proto je důležité pracovat s lidmi, propojit je, aby spolu mohli fungovat,“ zamýšlí se Chris Müller nad funkcí budovy. A opravdu, je dobré zažít, jak se zde lidé potkávají, s úsměvem se zdraví, domlouvají si schůzky.

Vedle už zaběhlých firem či startupů sídlí v Tabakfabrik i školy, např. první rakouská škola pro digitální humanismus, kterou navštěvuje téměř 100 studentů. Učí se pracovat s reziliencí, zjišťují, jaká bude budoucnost lidstva a jak se člověk jako takový bude vyvíjet.

Chris Müller návštěvníky upozornil, že zde mají kanceláře i banky, které se tu jednak zabývají budoucností filiálek a zároveň působí jako pobočky pro zdejší firmy a jejich zaměstnance. Poskytují provozní úvěry, zajišťují joint venture či kapitál pro výzkum, takže se zapojují do běžné činnosti centra.

Ch. Müller zdůrazňuje: „Neinvestujeme do zbytečností. Snažíme se, aby peníze šly ve prospěch výroby nebo produktu jako takového. Firmy mají zisk z toho, že se u nás usadily. Zisk ve smyslu přátelství, nových informací a propojování.“ Podle něho je třeba si uvědomit, že nemovitost sama o sobě nemá budoucnost. Je třeba se o ni starat a vytvářet v ní fungující procesy. Důležité je nestavět a nepřestavovat prostory jenom proto, aby byly. To znamená, že zde nedělají „úpravy pro úpravy“ jen proto, aby interiéry vypadaly lépe, aby byla zesílená podlaha kvůli technickému zařízení, protože víme, že třeba za dva měsíce tu bude jiný nájemce s odlišným typem výroby.

Jsou zde prostory, v nichž sídlí začínající startupy, které využívají v areálu možnost rozvoje, vedle nich ale fungují i etablované společnosti, které mají moderní stroje. Je patrné, že o prostory v Tabakfabrik je nebývalý zájem.

V současné době je na „čekací listině“ dalších 800 zájemců. I proto zřizovatelé rozhodli o výstavbě další budovy v areálu, na místě objektů, které nepodléhají památkové ochraně, a proto mohly být strženy. „To je právě to, co vidíte venku – staveniště, kde dostavujeme další prostory. Chceme postavit druhou nejvyšší budovu mimo Vídeň, která by měla umožnit, abychom mohli realizovat požadavky, které na náš objekt v této chvíli jsou,“ přibližuje Ch. Müller.

Příjmy nejsou jen z nájmu

„Zpočátku platilo kreativní centrum městu nájem 500 000 eur,“ vykládá Ch. Müller. A dodává: „Výborná zpráva je, že od minulého roku jsme v zisku. Snažíme se být v Tabakfabrik s těmi, kteří neinvestují do tvrdých služeb, ale hlavně do softwaru. Nikoli ve smyslu počítačového softwaru, ale měkkých služeb.“ Management centra pružně reaguje na požadavky, kdy třeba nájemce zjistí, že musí prostor zmenšit – nebo naopak zvětšit. Chris Müller řídil Tabakfabrik 12 let. Za tu dobu zavítalo na různé akce, jako byly veletrhy, koncerty, odborné přednášky apod., 2,6 mil. návštěvníků. Vedle klasického příjmu z nájmů od permanentních nájemníků má centrum příjem i z krátkodobých akcí, jako jsou koncerty, workshopy apod. Třetí zdroj financí, který je nyní stále častější, jsou servisní činnosti, to znamená, někdo něco potřebuje, nemá na to čas, tak se mu to vedení centra snaží zajistit.

Z HISTORIE

Až do poloviny 19. století to byla jedna z největších továren na vlněné tkaniny v Rakousko-Uhersku, ale v 50. letech se zde začal zpracovávat tabák – ke kouření i žvýkací, aby se rozšířily možnosti zaměstnávat místní obyvatele. Od počátku 20. století se zde už vyráběly cigarety a doutníky; pracovalo zde přes 1 000 lidí – 90 % z nich byly ženy. Za první světové války tu bylo ročně vyrobeno kolem 1 mld. cigaret. V roce 1928 už byly budovy staré továrny na vlnu nepoužitelné a bylo rozhodnuto o výstavbě nové budovy. Výsledkem je komplex budov postavený v Linci v letech 1929–35 podle plánů Petera Behrense a Alexandra Poppa. Památkově chráněný průmyslový areál je první ocelovou skeletovou budovou v Rakousku ve stylu Nové věcnosti, a proto je významný i z hlediska architektonické historie. Cigarety se zde vyráběly do konce září 2009. V roce 2010 město Linz koupilo tovární areál o rozloze 38 148 m2 a stávající budovy od Japan Tobacco International za 20,4 mil. eur a prohlásilo jej za městskou rozvojovou oblast, která se postupně stává centrem kreativního průmyslu a digitalizace ve spolkové zemi Horní Rakousko.

Projekt Vertimove a Vertihub Praha Hlavák

/v , , , /přidal

Jednou ze součástí projektu Vertimove bylo zpracování metodiky s názvem Požadavky na plánování, umístění a provedení vertiportů pro UAM. Ta byla schválena garančním partnerem, jímž bylo ministerstvo dopravy.

Projekt Vertimove byl zaměřen na budoucnost UAM (Urban Air Mobility – městská vzdušná mobilita) a pozemní infrastruktury pro ni – tedy různých typů vertiportů jako nových objektů ve městech – a jejich potenciální sítě v ČR s vazbami na okolní státy. 

Doprava budoucnosti

Architekt Michal Postránecký pro projekt Vertimove zpracoval studii VertiHUB Praha Hlavák – lineárního typu krytého vertiportu umístěného nad kolejištěm hlavního nádraží Praha. Projekt byl již oficiálně představen odborné veřejnosti a garančnímu partnerovi ve virtuální realitě v prostorách firmy Virtuplex. Bylo tu možné se v měřítku 1:1 projít po letištní ploše v prostoru pro odbavení letadla a pasažérů a stejně tak i kolem celého nádraží s vertiportem, který byl doplněn do 3D modelu poskytnutého společností IPR.

O cestování vzduchem v dostupném dopravním prostředku jako běžné součásti dopravy osob ve městech snilo desítky let zpátky mnoho našich předchůdců. Létání v dopravních prostředcích VTOL (vertical take-off and landing) ať už v centrech velkoměst, či jako součásti příměstské a meziměstské dopravy se v blízké budoucnosti stane skutečností. Děti těch, kteří budou již „zítra“ rozhodovat o implementaci tohoto druhu dopravy a o výstavbě pozemní infrastruktury, tedy vertiportech ve městech, budou považovat tento způsob cestování za běžnou součást života. Stejně tak jejich rodiče používají chytré mobily, které viděli v bondovkách někdy před 20 lety jako něco poněkud sci-fi.

Proto již nyní musíme začít v městských systémech připravovat prostor, do nějž základní pozemní infrastrukturu pro cestování letadly VTOL potřebujeme začlenit a zapracovat do územních plánů. Pro umístění vertiportu do vhodné lokality, kde by funkčně a logisticky navazoval na okolní infrastrukturu, bude nutné splnit mnoho podmínek, které vedle územního plánu a dalších regulačních podmínek pro umístění stavby také zaručily její ekonomickou návratnost.

Proto je nejdříve nutné definovat typy těchto urbánních struktur včetně jejich zázemí a jejich funkčních celků. K tomu je rovněž nutné znát druhy procesů a akcí, které budou probíhat na straně klientů i na straně poskytovatele služeb vertiportu, a podrobně prozkoumat vzájemnou interakci mezi klientem a obsluhou včetně komunikačních rozhraní.

V rámci těchto nových struktur se uplatní mnoho robotů a určitě bude – hlavně v autonomně řízených procesech – i hojně využívána umělá inteligence. 

Jak vertiport může vypadat?

Vertiport VertiHUB Praha Hlavák navržený architektem Postráneckým je umístěn nad kolejištěm a nástupišti směrem k Žižkovu, podél kovové konstrukce historického zastřešení. Je to dvoupatrový objekt, dopravně napojený na Žižkov. Vertikálně je propojený přímo do chodby pod kolejištěm, která cestujícím umožní přímé propojení s odbavovací halou vlakového nádraží a dalšími druhy dopravy, tedy metrem a plánovanou tramvají. 

Spodní patro vertiportu slouží k odbavení klientů. I když to není preferovaná varianta, bude možné zaparkovat velmi blízko od vchodu do odbavovacího prostoru. Lepší variantou je jistě taxi nebo MHD. Co nejrychlejší a bezpečné odbavení klienta je maximální prioritou pro návrh vertiportů. Po předložení dokladů projde klient skenovacím tunelem, a pokud není problém s jeho příručním zavazadlem, pokračuje na svůj spoj – odletovou halu po eskalátorech do horního patra. Pokud nepospíchá, může se posadit v hale, občerstvit se, pracovat v kancelářském prostoru, nechat děti pohrát si v dětském koutku nebo se třeba tiše pomodlit ve speciální modlitebně. 

Horní patro je pak určeno nástupu cestujících do VTOL nebo k výstupu z něj. Spojovací chodbou se cestující dostane přímo k odletové bráně – musí se včas dostavit do tzv. zóny „pět minut před odletem“, jinak již nebude vpuštěn do letadla. A to i proto, že se v dané zóně má připravit na odlet a získat finální instrukce o letu a letadle, jímž poletí. Na vertiportech obecně existuje snaha o nasazení maximálního počtu autonomních technologií od odbavení klienta až po samotný let, avšak nástup do letadla musí být regulován lidským supervizorem. 

Letadla typu VTOL od různých výrobců budou v době bezpilotního provozu přepravovat průměrně čtyři cestující. Navržený typ vertiportu odbaví v závislosti na okolnostech přibližně 40 letadel za hodinu s možností maximálního navýšení na 60 vzletů. Předpokládaná kapacita vertiportu bude na úrovni 3 000 a více pasažérů denně a dalších letů pro přepravu nákladu, např. společností poskytujících zásilkové služby do distribučních bodů pro tzv. poslední míli.

Rozvoj tohoto druhu dopravy bude úměrně závislý na budování sítě vertiportů v celé ČR s vazbami na sousední státy. Předpokládaný dolet (e)VTOL letadla MiYa vyvíjeného VZLÚ je s rezervou 300 km na jedno dobití. Tento parametr se v následujících 10 letech může navýšit. Při cestovní rychlosti kolem 300 km za hodinu se tento druh dopravy hodí k doplnění stávající železniční a dálniční sítě a umožní velmi rychlou dopravu do atraktivních lokalit s komplikovaným spojením v ČR i sousedů.

Další informace o projektu Vertimove bude již brzy možné nalézt na www.ccflab.com a v dohledné době na připravovaném webu flytaxi.city, který bude věnován rozvoji UAM a projektu VertiHUB Praha Hlavák a dalším vertiportům v ČR.

VERTIMOVE projekt CK03000139 financovaný TA ČR z programu Doprava 2020+  

projektový tým a role jednotlivých subjektů v týmu:

Výzkumný a zkušební letecký ústav

UAM létající prostředek – MiYa

UAM provoz a legislativa

simulace vlivu počasí a větru na vzdušné cesty

 

CENTRUM MĚSTA BUDOUCNOSTI – CIIRC ČVUT PRAHA

návrh jednotlivých typů vertiportů, stavební legislativa a standardy

začlenění vertiportů do urbánních systémů, návrh sítě vertiportů v ČR

architektura vertiportů, optimalizace pohybu klienta, bezpečnost procesů 

 

CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU

dopravní průzkumy

studie a analýzy poptávky

dopravní model ČR – implementace UAM

 

DESIGN STUDIO

design kabiny letadla MiYa

design procesů a rozhraní letadlo/klient/port

ergonomika procesů – design

Firma ELK se soustředí na prefabrikované dřevostavby

/v , , , /přidal

Jedním z vystavovatelů v konferenčním sále a zároveň jedním ze zahraničních řečníků byl jednatel ELK Stefan Anderl. Během přestávky mezi přednáškami jsme mu položili několik otázek.

Vaše společnost je v Čechách dlouhá léta známá jako výrobce rodinných domů. Jaký je současný výrobní program?

Historie firmy ELK v Plané nad Lužnicí je velmi dlouhá a začíná v roce 1989. Společnost se nedávno proslavila spoluprací na projektu Arcus City developera UBM, prvním rozsáhlém projektu dřevostavby v České republice. V blízké budoucnosti chceme být nejen aktivní v komerčních výstavbách, ale pokusíme se o návrat i na poli rodinných domů, zejména těch s vysokou přidanou hodnotou, tedy ve vyšším prémiovém segmentu, ve kterých se společnost cítí silná.

Můžete uvést některé zahraniční projekty?

Jeden z projektů, na který je ELK obzvlášť hrdý, se nachází západně od Vídně. Jedná se o výstavbu 168 bytů u St. Pöltenu, z nichž polovina je dokončena a druhá polovina se dokončuje. Na tomto projektu nyní intenzivně pracujeme a jsme na něj velmi hrdí. Dalším zajímavým projektem je kancelářská budova ve městě Horn, která byla postavena pro daňovo-poradenskou společnost. Zajímavostí je, že nad kancelářemi jsou dva privátní byty s jedinečnou terasou, nádherným výhledem a veškerým komfortem. V objektu je výtahová šachta a schodiště, které mohou být podle normy celé dřevěné. Podobné řešení je i v Praze v Arcus City, kde jsou výtahové šachty ve třech budovách rovněž dřevěné, ve čtvrté budově, která je větší, je ale úniková cesta včetně výtahové šachty betonová kvůli požárněbezpečnostnímu řešení. V Bavorsku se začíná stavět další pro společnost velmi důležitý projekt. Vznikne kolem 200 rekreačních domů. Vzhledem k blízkosti českých hranic a Šumavy se objevuje dost potenciálních zájemců z České republiky.

Vnímáte rozdílné požadavky zákazníků v Čechách oproti Rakousku či Německu?

V podstatě ve všech třech zemích zaznamenáváme rychle rostoucí poptávku po sériových dřevostavbách. V případě komerčních projektů jsou rozdíly především v předpisech příslušné země. Česká republika a Rakousko mají oproti Německu jednodušší požadavky na požární ochranu, a proto se velké projekty snáze realizují. Vidíme tedy velký potenciál pro výstavbu větších rezidenčních projektů v České republice. V současné době je v ČR podíl dřevostaveb asi 14 %. Náš zákazník UBM nyní projektem Timber Praha prokázal, že velké projekty dřevostaveb v České republice jsou technicky proveditelné a mohou být ekonomicky úspěšné. Předpokládáme tedy, že se pomyslná hráz protrhne a dojde k dynamickému nárůstu dřevostaveb v bytovém i komerčním sektoru.

Jaký program chystá společnost ELK do budoucna?

Předně – a není divu, že se firma ELK zaměřuje na prefabrikaci, zejména modulové stavby. Vše tedy připravujeme v továrně a logicky jen minimum na stavbě samotné. Veškerá technická zařízení (topení, větrání, vzduchotechnika) se také z velké části připravují ve výrobním závodě. V rámci prefabrikace např. vytváříme kompletní stěny pro tepelná čerpadla Viessmann, které jsou vybaveny všemi prvky a na stavbu jsou dodávány jako předstěna, která se přišroubuje ke konstrukci, a v podstatě jsou připojeny pouze trubky a kabely. Jde o to, aby montáž na stavbě byla co nejkratší, co nejodolnější vůči povětrnostním vlivům, efektivnější – a zároveň levnější. Před pár týdny jsme na německém trhu získali podíl ve skupině KAMPA, která staví energeticky pasivní dřevostavby, pro něž bude ELK dodávat stavební materiály. Věříme ve větší budoucnost dřevostaveb.

Z Brna pro Development News, Arnošt Wagner

Konference WOOD CAMP LIVE.

/v , , /přidal

Konference WOOD CAMP LIVE – nejen o dřevostavbách, ale i pro developery

Dvoudenní konference WOOD CAMP LIVE ve dnech 15.–16. listopadu v OREA Congress Hotel Brno navázala na loňskou premiéru pořádanou Asociací dřevostaveb a montovaných domů.

Organizátoři v čele s ředitelkou ADMD Lenkou Trandovou si vyzkoušeli, jaké je to uspořádat tak velkou a organizačně náročnou akci, a napjatě očekávali, jak bude přijata odbornou veřejností. Loňskou úspěšnou premiéru druhý ročník ještě předčil. Bylo registrováno o 20 % více zájemců a vhodně zvolené téma SPOLUPRÁCE jako by v současné době přesně vystihlo potřeby nejen členů ADMD.

Přednášky bylo třeba s ohledem na jejich počet rozmístit do tří sálů a posluchačům se představily skutečné hvězdy nejen z domácí scény. Ze zahraničí to byli např. Hermann Blumer a Thomas Rohner ze Švýcarska, Anssi Lassila z Finska nebo Stefan Anderl z Rakouska či z loňského roku již známý Jakub Klaška, v současné době působící jako architekt ve Velké Británii. Po náročném maratonu přednášek se účastníci konference uvolnili na večírku, který vedle bohatého cateringu a společenské zábavy nabídl i navazování a rozšiřování profesních kontaktů. Akce byla výborně organizačně zvládnutá a členové jiných asociací mohou jen tiše závidět, jakou ADMD věnuje svým členům pozornost a dává jim příležitost k dalšímu vzdělávání formou osvěty, kdy přednost dostává spolupráce mezi konkurenty a hledání možností vzájemné podpory při projektech. 

Velice náš potěšilo, že Development News byl mediálním partnerem této úspěšné akce; pro naši redakci byla konference velmi inspirativní co do námětů a konkrétních příkladů úspěšných projektů i technických novinek. Za tuto možnost bych chtěl poděkovat ADMD jako našemu letošnímu zlatému partnerovi v čele s ředitelkou asociace Lenkou Trandovou. 

Při této příležitosti jsme se některých účastníků zeptali na jejich postřehy z konference.

*Lenka Trandová, ředitelka ADMD

Jak hodnotíte druhý ročník konference Wood Camp Live?

Letos máme o 20 % více přihlášených, což je celkově něco přes 300 účastníků. Jsem moc ráda, že sály byly zaplněné, což pro nás představuje další výzvu. V minulém roce jsme si nastavili vysokou laťku, kterou jsme letos chtěli posunout zase o kousek výš. Téma spolupráce bylo zvoleno velmi vhodně, jelikož se prolínalo řadou přednášek a mnoho přednášejících i posluchačů si velmi dobře uvědomuje, že do budoucna bude třeba rozšířit mezioborovou spolupráci a sdílení informací. A právě toto vidím jako obrovský posun ve vnímání oboru. Ještě zhruba před pěti lety jsem hodně slýchala fráze, že nebudeme s nikým sdílet naše know-how a naše technické postupy. Tato situace se podle mne hodně mění, protože se firmy více otevírají, což považuji za velice důležité. Při společných diskusích vznikají nové nápady, což vnímám velmi pozitivně a mám z toho radost.

Konference, kterou pořádá asociace, umožňuje – vedle mnoha zajímavých přednášek – i osobní setkání přednášejících i účastníků. 

Je to tak. Je tu velmi dobře vidět, že naše asociace byla založena proto, aby se lidé podobného profesního zaměření mohli sdružovat. Jsem ráda, že podobná setkání, jako je naše konference, jsou určitým vyvrcholením naší celoroční činnosti.

Jak se dívá asociace dopředu? Budete v pořádání konference v příštím roce pokračovat?

Určitě budeme pokračovat; budeme chtít navázat na to, co zde letos zaznělo, a budeme se snažit posunout se o kousek dál. To ale vznikne následně z diskusí, které vyplynou po konferenci. Ale zatím mohu prozradit pouze předběžný termín 7.–8. 11. 2024.

*Michal Šopík, Vesper Homes

Můžete porovnat letošní konferenci s tou loňskou?

Bylo by to těžké porovnávat… Nicméně první ročník byl spíše nastaven tak, zda toto téma zajímá lidi mimo bublinu, v níž se pohybujeme. A ukázalo se, že zajímá. Druhý ročník byl už naplánován se záměrem, že je tu zájem i z jiných stavařských oborů, které si k dřevu hledají cestu. Tak pojďme dělat všechno na evropské úrovni – a proto bylo letos pozváno i více zahraničních spíkrů, kteří mají k této tematice co říci a dokážou prezentovat úspěšné projekty, které mohou do značné míry inspirovat ostatní. Nejen dřevaře, ale i developery, specialisty na domovní techniku nebo třeba hasiče. Je patrné, že uváděné projekty jsou realizovatelné, ale zatím se to u nás neděje. Je vždy fajn, když jsou vidět příklady z praxe a všechno a když se to spojí – aha, on to není problém, dá se to tak udělat. A když nastane nějaký problém, víme, kde hledat odborníky, kteří nám třeba nepomůžou, ale poradí vhodné řešení. 

Jak se letos promítají poznatky z loňské konference?

Letošním tématem je spolupráce. Spolupráce na projektech ukázaly jednu věc: Pokud má dřevostavba dopadnout dobře, tak se na projekt musíme dívat komplexně. Takže to není standardní cesta, kdy investor hledá architekta, ten něco nakreslí a pak to dáme do tendru a nějaký generální dodavatel se toho ujme. Ale všechny projekty, které zde jsou prezentovány, vznikaly tak, že na začátku byl investor a pak už rovnou tým, architekt, konstruktéři, technici, kteří projekt dávali dohromady, a vlastně i realizátor, který byl schopný to dodat. To je velký rozdíl oproti tomu, co tady běžně pěstujeme. Že si to řetězíme a velice těžce hledáme dodavatele. Nebo se neustále zdlouhavě pasujeme s cenou, technologiemi apod. 

*Jan Včelák, ČVUT Praha

Konference se programově snaží otevřít většímu spektru činností kolem dřevostaveb. Je to letos více patrné?

Já jsem tak vnímal už ten loňský ročník. Téma spolupráce se v ADMD prolínalo od začátku, aby nabízela spolupráci, a za to i lobbovala. V čem však vidím větší rozdíl, je to, že se trh vlastně obrací od rodinných domů, které tady tradičně jako dřevostavby už byly, k větším projektům. Jsou to vícepodlažní administrativní budovy nebo bytové domy – a to je něco nového, co v ČR teprve začíná. V zahraničí to již delší dobu funguje, takže se máme z čeho učit. Je určitě dobře, že se takové větší projekty u nás začínají realizovat.

Viděli jsme tu mnoho příkladů, jak české firmy expandují do zahraničí a podílejí se tam na velice zajímavých projektech. Tak to je určitě dobře, ne?

Připadá mi, že je škoda, že tak krásné projekty, na nichž se naše firmy podílejí, jsou v cizině. Ale myslím si, že když tady budeme stát za dva roky, tak se už podíváme na projekty, které se realizovaly u nás a budou stejně pěkné jako ty zahraniční, zde prezentované.

Je něco, cos na konferenci postrádal?

Je tu jedna věc, kterou jsem vypozoroval z kontextu přednášek. Není úplně jasné, jak vlastně přistupovat k projektům například z hlediska požární bezpečnosti, norem apod. Jsou zde vlastně dva tábory, z nichž jeden říká ano, jde to, podívejte se do zahraničí, kde se to dělá již desítky let. Tady u nás říkáme, ne nejde to, máme legislativní bariéry, které musíme nejdříve odstranit. Ale tyto dva tábory by se měly sloučit a začít spolupracovat spolu. Chce to zrealizovat vzorový projekt, protože díky němu se pak prolomí ledy. Vyzkouší se to, bude to fungovat a další budou následovat.

Efektivní a udržitelný skladový provoz definuje lídry v oboru

/v , , , /přidal

Přestože vývoj na realitním trhu byl v České republice v posledních letech bouřlivý, jeden faktor přetrvává dlouhodobě. Je jím v regionálním kontextu rekordně vysoká obsazenost logistických nemovitostí v nejvíce poptávaných lokalitách provázená omezenou nabídkou pozemků pro další výstavbu. 

Zároveň s tím se ale konstantně zvyšuje poptávka zákazníků po prostorách s přidanou hodnotou přesahující rámec čtyř stěn a střechy. Ať už jde o nový development, anebo provoz ve stávajícím pronájmu, cílem je získat zázemí, které umožní využít skladové prostory na maximum – s důrazem na úspornost i udržitelnost.

Paleta řešení z jednoho místa

Developerská společnost Prologis jako světový lídr v oblasti logistických nemovitostí nedávno představila jedinečnou službu nazvanou Prologis Essentials. Jde o centralizovanou platformu, kterou mohou nájemci logistických budov využít k pohodlnému nákupu skladového vybavení i pokročilých řešení, a to přímo od developera. Řešení zahrnují manipulační techniku, regálové systémy, bezpečnostní či automatizační prvky, roboty a řadu dalších praktických prvků, přičemž instalaci a údržbu zajišťuje Prologis prostřednictvím ověřené sítě partnerů. Ve standardní situaci by si zákazník musel tato řešení pořizovat sám, což by výrazně ovlivnilo jejich cenu i rychlost uvedení skladu do provozu.

„Na globálním trhu působíme již 40 let a za tu dobu jsme nashromáždili řadu užitečných poznatků o potřebách našich zákazníků, které nyní převádíme do praktické platformy. Víme, co nájemci logistických hal chtějí i s jakými výzvami se nejčastěji potýkají, chceme jim proto vyjít vstříc a umožnit jim co nejefektivnější provoz. Navíc nám rozsah našeho podnikání umožňuje docílit velmi atraktivních cenových rámců pro realizaci,“ vysvětluje Vojtěch Štěpnička, manažer pro řešení na platformě Prologis Essentials.

Úspory energií jsou klíčové

Nabídka „Essentials řešení“ je pro lepší orientaci rozdělena do čtyř kategorií: provoz, energie a udržitelnost, elektromobilita a pracovní síla. Jedná se o témata, která se dostávají do popředí zájmu stále více společností a platforma Prologis Essentials si klade za cíl pomoci zákazníkům inovacemi v těchto oblastech optimalizovat podnikání s ohledem na náklady i šetrnost k životnímu prostředí. 

„I v tuzemském prostředí vidíme, že energeticky účinná řešení jsou stále žádanější, a z naší pozice k tomu můžeme zaujmout hned několik přístupů: Zaprvé vývoj na poli energetiky v regionu plně zohledňujeme už při navrhování našich nejnovějších budov. Kupříkladu nedávno dokončená spekulativní výstavba dvou nových distribučních center v Prologis Park Prague-D1 Ostředek je zcela nezávislá na plynu a má ve výbavě kvalitní LED osvětlení s pohybovými čidly nebo tepelná čerpadla již v základním standardu. Zadruhé pro zákazníky ve starších budovách můžeme prostřednictvím Prologis Essentials prozkoumat a na míru vytvořit možnosti navýšení energetické efektivity jejich provozů,“ popisuje Vojtěch Štěpnička. Prologis kupříkladu v rámci podpory elektromobility již nyní nabízí zákazníkům možnost instalace nabíjecí infrastruktury. Krom toho má v České republice v blízké budoucnosti ambici realizovat pilotní projekt výstavby solárních elektráren ve svých parcích.

Financování na míru

Produkty a služby, jež jsou součástí platformy Prologis Essentials, jsou vhodné pro každou fázi podnikání od zahájení působení v novém skladu přes rekonfiguraci či rozšíření prostor po stěhování a pro rozmanité typy provozů. Prologis proto nabízí i pestré možnosti financování: pronájem, operativní leasing, koupi nebo třeba v případě starých regálových systémů také zpětný odkup. Platforma Essentials je také jedinečná v tom, že řešení jsou k dispozici všem nájemcům logistických nemovitostí bez ohledu na to, zda sídlí v budově Prologis. „Odkládání investic může krátkodobě ušetřit náklady, ale z praxe vidíme, že právě špičková provozní efektivita je často to, v čem lídři v oboru vynikají. Tlak na zvyšování efektivity bude postupně směrovat uživatele logistických nemovitostí k investování do automatizace, platforma Essentials proto nabízí nástroje, s jejichž využitím lze tyto změny podstoupit i bez nutnosti vysokých počátečních nákladů,“ uzavírá Vojtěch Štěpnička.

PR

Foto: Archiv Prologis

Zelené pronájmy budou do roku 2026 naprosto běžné.

/v , /přidal

Společnost Savills připravila ESG desatero, které provede firmy nastavením úspěšné strategie.

V současné době se nejen v oblasti nemovitostí řeší udržitelnost a ESG odpovědnost, která se týká v podstatě každé firmy. Podle průzkumu Savills o trvalé udržitelnosti se stanou Green Leases, tedy tzv. zelené pronájmy, do roku 2026 běžnou součástí nájemních smluv. Naprosto klíčová pro naplnění ESG strategie bude spolupráce mezi nájemcem a pronajímatelem a nastavení ESG reportingu. Reportingy o nefinančních údajích jsou vyžadovány legislativou EU a údaje ze zprávy o udržitelnosti budou povinné již za rok 2024. 

Pro lepší orientaci připravila Savills ESG desatero (viz QR kód), které provede firmy nezbytnou terminologií k úspěšnému přechodu k ESG odpovědnosti. 

Pavel Novák, Head of Office Agency v Savills, říká: „Klíčovým aspektem v rámci zelených nájemních smluv je spolupráce pronajímatele a nájemce a dohoda provozovat budovu udržitelným způsobem. Nicméně pro reálný pozitivní vliv na životní prostředí i společnost je základem změna přístupu a myšlení pro to, aby ESG strategie měla efekt.“

 

Jan Jurčíček, Head of Building and Project Consultancy v Savills, doplňuje: „Dílčí neefektivnosti systémů topení, chlazení a vzduchotechniky způsobené nevhodným regulováním v současnosti patří k největším problémům energetické náročnosti budovy. Současně je velmi časté, že v jedné části budovy se topí a na druhou svítí celý den slunce a chladí se, což vytváří potenciál do budoucna pro hospodárnější chod budov.“ 

Na trhu jsou samozřejmě i budovy, které jsou na ESG připraveny. Objevují se však případy, kdy pronajímatelé nemají vhodně nastavené procesy. Respektive potřebná data mají k dispozici, ale neumějí nájemcům poskytnout relevantní reporting.

PR

 

 

Obermeyer Helika počítá s dalším rozvojem obchodních center

/v , , /přidal

V rozhovoru s Jiřím Fouskem, generálním ředitelem společnosti OBERMEYER HELIKA, nahlédneme do světa komplexních služeb v oblasti projektování.

S portfoliem zahrnujícím zdravotnické stavby, obchodní centra, rezidenční komplexy, kancelářské budovy i další typy nemovitostí patří tato firma k největším projekčním a stavebně-poradenským kancelářím v České republice.

Co je v současné době pro Obermeyer Helika tou klíčovou oblastí, kterou se zabýváte? Je známo, že pokrýváte v projektování a návrhu staveb téměř všechny segmenty developmentu a stavitelství, ale co je pro vás to hlavní?

Pořád je pro nás nejzajímavější oblastí komerční development. Věříme v další rozvoj a počítáme také s dostavbou či přestavbou řady obchodních center. Projekční práce v tomto odvětví stále představují náš core byznys. Právě toto umíme nejlépe na českém trhu a z mého pohledu má tento segment před sebou stále velkou perspektivu, ačkoliv mnozí o tom pochybují. 

Mluví se o tom, že obchodních center už u nás bylo postaveno dost a v přepočtu metrů čtverečních obchodní plochy na obyvatele stojíme v evropských statistikách velmi vysoko. Kde tedy vidíte potenciál?

Myslím, že nás stále čeká další významný přerod v rozvoji obchodních center. Chci tím říci, že ta špatná a neúspěšná obchodní centra budou postupně zanikat, eventuálně se alespoň zmenšovat. Ta úspěšná a dobře koncipovaná obchodní centra naopak porostou, budou se rozšiřovat a také přestavovat. To je můj aktuální pohled na trh. Nepopírám, že obchodních ploch je statisticky mnoho, nicméně jsme ve fázi, kdy se kvalitní projekty budou prosazovat na úkor těch nekvalitních. A v případě těch kvalitních projektů my jako společnost být chceme a věřím, že budeme. 

Jaký bude tento rozvoj z pohledu jednotlivých regionů? Mluvíme teď o výstavbě obchodních center výhradně ve velkých městech nebo i v těch středně velkých či malých?

Vnímáme, že poptávka po rozšiřování obchodních center je stále největší v Praze. Není tajemstvím, že se týká například obchodního komplexu Centrum Černý most, které se bude dále vylepšovat, což aktuálně v Obermeyer Helika řešíme. Ale máme zde i další lokality v Praze, kde pracujeme na rekonstrukci či minimálně upgradu již existujících obchodních center. Příkladem může být naše spolupráce na rekonstrukci obchodního domu Palladium v centru Prahy. I v regionech bude probíhat obdobný proces. Máme města, kde jsou dnes dvě až tři obchodní centra, která si navzájem konkurují. Většinou je to tak, že jedno z nich začne být dominantní a jiné upadá. Samozřejmě majitelé a investoři těch úspěšných obchodních center budou chtít svou dominanci potvrdit. Nebo naopak investoři, kteří získali méně úspěšná obchodní centra, budou chtít tuto situaci změnit – a to znamená modernizovat. Jde to samozřejmě ruku v ruce s tím, jaké mají zákazníky, co jim mohou nabídnout. Ale primárně ten plán souvisí zejména s polohou obchodního centra, jeho konceptem a v neposlední řadě s tím, jakým způsobem je obchodní centrum provozováno.

Když odhlédneme od retailových center a podíváme se na váš obor jako celek. Co považujete za hlavní komplikaci či brzdu rozvoje českého realitního developmentu?

Je to už trošku evergreen, takže se možná budu lehce opakovat. Nepružnost našich povolovacích procesů a principů územního plánování je brzdou nejen developmentu a stavebnictví. Je to už významná brzda celé ekonomiky, celé naší země. Mohl bych jmenovat řadu příkladů. Můžeme se zeptat: Co je s metropolitním plánem Prahy? V tuto chvíli to nikdo neví, nikdo vám na to neodpoví. Přitom se už řeší mnoho let. S novým stavebním zákonem jsme se všichni těšili, že se konečně situace změní, ale zatím to tak příliš nevypadá. Klíčovou změnou měla být digitalizace všech procesů potřebných ke schvalování staveb. Tato změna zjevně není připravená. Přitom zákon by měl vstoupit v platnost od 1.července 2024 a digitalizace není ani v plenkách. Nemáme předpisy ani vyhlášky. To znamená, že nikdo z účastníků toho procesu neví, co se vlastně toho 1. července stane. Bohužel se obávám, že hlavní cíle, kterými byly zjednodušení a zrychlení procesu, tímto novým stavebním zákonem dosaženy nebudou. 

Z toho, co říkáte, je celkem nasnadě, co byste asi tak popřál do toho nejbližšího období českému realitnímu developmentu.

Pořád a stále bych si přál hlavně to, abychom měli kvalitní územní plánování, jasnější regulaci a funkční stavební zákon. To nás všechny aktuálně nejvíce brzdí. Vyřešení nebo alespoň zlepšení fungování tohoto zákonného rámce by významně pomohlo celé české ekonomice.

PR

Výsledky soutěže Park roku 2023

/v , /přidal

Soutěž Park roku se pořádá už od roku 1975, byť tehdy nesla jiný název. Kdysi se v Klatovech, kde soutěž vznikla, hodnotila výsadba zeleně v nádobách, později květinových záhonů. V roce 2002 vstoupil do organizace soutěže Svaz zakládání a údržby zeleně a od roku 2003 je jejím hlavním pořadatelem.

Do letošního již 17. ročníku této soutěže bylo přihlášeno rekordních 30 děl, což bylo 2,5× více než v předchozím ročníku. Nebyly mezi nimi jen parky, ale i jiná veřejnosti přístupná díla krajinářské architektury včetně naučné stezky nebo zámecké zahrady. Z této třicítky porotci vybrali 13, které koncem září navštívili. „Prohlídky děl na místě mají obrovský význam, protože žádná fotografie, popis ani výkres se nevyrovná přímému zážitku,“ konstatovala krajinářská architektka Jitka Trevisan, členka poroty, s tím, že je třeba mít v patrnosti, že soutěžní přehlídka Park roku nehodnotí pouze úroveň návrhu, ale také kvalitu realizace i péči o rostliny.

Hlavní cena putuje do Brna

Jako park roku vyhodnotila odborná porota park na Moravském náměstí v historickém centru Brna od Consequence forma architects, který se stal unikátním místem vytvářejícím poetiku klidu v kontrastu s okolním šumem a tepem města a dopravy. Výraznou dominantou je centrální plocha měnící se podle potřeby ve fontánu, vodní zrcadlo, jeviště pro pořádání kulturních akcí či „bruslák“. Plochu obklopuje masivní dřevěná lavice a dotváří tak dojem arény. 

Tři další ceny a tři čestná uznání

Pětičlenná odborná porota udělila vedle hlavní ceny také další tři ceny a tři čestná uznání. Druhým favoritem na nejvyšší stupínek a držitelem Ceny za zdařilou citlivou interpretaci historického odkazu a příkladnou péči se stal citlivě obnovený Jubilejní park ve Znojmě. 

Cenu za soudobý komplexní, citlivý a uživatelsky přívětivý přístup získal Božetěchův sad o rozloze 2,6 ha v Brně v Králově Poli. Areál původně sloužil jako zahrada sousedního kláštera kartuziánů, z něhož se v 19. století stala kadetní škola a na přelomu tisíciletí pak Fakulta informatiky VUT. 

O historický průzkum se opírali také autoři proměny zámeckého parku v Bruntálu, kteří získali Cenu za dlouhodobou citlivou obnovu zámeckého parku s respektem k historickému odkazu. 

Čestné uznání získaly lesopark Pod Kalichem v Sušici za řešení protipovodňových opatření, revitalizace území bývalých kasáren ve Vysokém Mýtě a veřejné prostranství mezi školami v Červeném Kostelci.

„Soutěžní přehlídka a s ní spojená propagace dobrých příkladů může inspirovat a motivovat další obce a jiné zadavatele ke změně veřejného prostoru k lepšímu,“ uvedla ředitelka pořádajícího Svazu zakládání a údržby zeleně Jana Šimečková.

Do hlasování o Cenu veřejnosti se od poloviny září do poloviny října na webu www.parkroku zapojily tisíce hlasujících. Vítězství si po napínavém souboji odnesla znovuzrozená zahrada vily Panowských v Ivančicích se ziskem 17 013 hlasů.

Red, Foto: Archiv soutěže Park roku

InterCora je na trhu už 30 let

/v , , , /přidal

V západočeské metropoli Plzeň s jejími něco přes 181 000 obyvateli se daří firmám a obecně podnikání. Vedle místních pivovarů, které vyvážejí zlatavý mok do takřka celého světa, zde působí další firmy s dlouholetou tradicí, jež jsou konkurenceschopné i za hranicemi České republiky.

K nim bezesporu patří v oblasti developmentu i česko-bavorská společnost InterCora, která staví a pronajímá komerční nemovitosti pro maloobchod a nedávno oslavila 30 let od svého založení. Za toto období postavila přes 100 obchodních center s celkovou výměrou přes 2 mil. m2, z nichž některá spravuje a provozuje.

Staronové obchodní centrum

A jak taková oslava kulatého výročí vypadala? Ve čtvrtek 9. listopadu InterCora slavnostně představila novou podobu obchodního centra Alice v plzeňské části Skvrňany. Celý projekt odpovídá současným trendům a splňuje přísná ekologická kritéria kladená na nové stavby. Nákupní centrum bylo postaveno na místě někdejšího sídlištního objektu Jednoty postaveného v 80. letech minulého století. Celá stavba obchodního centra Alice byla velmi rychlá. Demoliční práce byly zahájeny teprve letos v lednu – prodejna Penny Market byla uzavřena 4. ledna 2023. 

Nové centrum o rozloze 2 500 m2, slavnostně otevřeli zástupci developera a firem spolupracujících na stavbě i současných nájemců. Na úvod oba majitelé InterCory poděkovali všem, kteří se na úspěchu společnosti podílejí – zaměstnancům i obchodním partnerům, stejně jako městským samosprávám. 

Ing. Ivan Hlaváček, který s dr. Güntherem Zembschem tvoří tandem majitelů skupiny InterCora, pro Development News uvedl: „Podařilo se nám stanovit vnitřní strategii – zbourat objekty, které nejsou funkční, jsou energeticky nevýhodné. Rozhodli jsme se, že lepší než přestavovat nebo renovovat a snažit se zlepšovat je postavit zbrusu nový objekt.“ Že to bylo správné rozhodnutí, konstatoval ve svém krátkém vstupu i starosta městského obvodu Plzeň 3 Mgr. David Procházka, který ocenil dobrou spolupráci developera a města na projektu. Ing. Ivan Hlaváček následně doplnil, že okolí stavby ještě čeká definitivní dokončení: „Kooperace s městem Plzeň je důkazem velmi dobré spolupráce, kdy jsme přilehlé pozemky ponechali městu, ale připravili jsme je do stavu, kdy je v plánu zde dokončit park, který bude v příštím roce otevřen.“

V novém obchodním centru se podařilo zachovat hlavního nájemce – prodejnu Penny Market, s řeznictvím MÚÚÚ. Dále se k původním nájemcům přidaly obchody TEDI, Pepco, SUPER ZOO, lékárna Devětsil či tabák TABAKRA.

Součástí oslav byla konference i divadelní představení

Po slavnostním otevření nového centra se hosté přesunuli do hotelu Vienna House Easy Plzeň, kde následovala konference pod záštitou plzeňského primátora Mgr. Romana Zarzyckého, kterou společnost InterCora v posledních letech každoročně pořádá. Letošní hlavní téma neslo název Proměna obchodníka v době datové. Poutavou úvodní přednášku přednesl dr. Günther Zembsch, který se v oblasti developmentu pohybuje přes 40 let, zároveň je analytik a úspěšný vizionář nových koncepcí. Konference vyvrcholila ekonomickou analýzou, s níž vystoupil Ing. Miroslav Singer, bývalý guvernér České národní banky.

Závěrem oficiální části konference však oslavy neskončily; pokračovaly večerním kulturním programem na Nové scéně Divadla Josefa Kajetána Tyla, kde hosté mohli sledovat muzikál Candide od Leonarda Bernsteina.

Arnošt Wagner, Foto: autor a archiv InterCora

Zeptali jsme se obou jednatelů společnosti InterCora

Co jste jako investoři považovali při realizaci projektu za největší překážku?

Odpovídá Dr. Günther Zembsch: V každém případě umístění objektu včetně parkovacích míst ve stávající rezidenční zástavbě, takže bylo třeba brát ohled na problematiku okolí. Na jedné straně co do počtu parkovacích stání a současně bylo třeba vytvořit kulturní prostředí uprostřed lokalizované zóny o rozloze 2 500 m2, kde by měl vzniknout nový městský park. Ten bude přirozeně navazovat na retail a restauraci, která by měla přecházet do parku s dětským hřištěm a další sítí mobiliáře, laviček apod. Takže zde postupně vznikne pěkná pobytová plocha pro rezidenty.

Jaký byl ten hlavní důvod při zvažování, zda rekonstruovat původní objekt či jeho demolici a stavbu zcela nového OC?

Odpovídá: Ing. Ivan Hlaváček:  Rozhodly o tom převážně ekonomické aspekty a kalkulace. Vypracovali jsme návrh se stavebním i územním povolením. Pochopitelně jsme pečlivě zvažovali a srovnávali různé možnosti. Nakonec jsme došli k tomu, že kompletní odstranění objektu, na které nakonec došlo, a vybudování zcela nového centra, je ekonomičtější a časově výhodnější varianta než snaha o určitou revitalizaci, s níž by souvisela i řada kompromisů – a stejně by se nové centrum Alice nedostalo do požadovaného standardu. Ekonomičnost nového provozu je několikanásobně lepší, než by byla při sebelepší snaze revitalizovat původní objekt. Takže této velké výhodě předcházelo správné rozhodnutí.

Příští rok bude o něco lepší

/v , , , , /přidal

Raiffeisen – Leasing působí na českém trhu téměř 30 let a poskytuje komplexní nabídku finančních produktů určených pro financování movitých předmětů i nemovitostí, včetně doplňkových služeb, jako je pojištění či dotační poradenství.

Společnost se specializuje se na financování investičních potřeb v oblasti strojů, zařízení, technologií, dopravních prostředků a nemovitostí. Ve svých řadách má své specialisty na financování letadel, lokomotiv a dalších specifických komodit. Široké spektrum služeb nabízí živnostníkům, firmám i korporátní klientele. Soukromým osobám financuje osobní a užitková auta. Na otázky Development News odpovídal Alois Lanegger, bývalý jednatel společnosti Raiffeisen – Leasing.

Jak se současná situace v bankovnictví odráží na realitním trhu?

Zatímco obecně lze říct, že bankovní trh vypadá dobře, situace na nemovitostním trhu, který s sebou nese specifická rizika, je složitější.  Úrokové sazby jsou stále vysoké, i když již došlo k jejich mírnému poklesu, hypoteční trh je na tom lépe než před rokem, objemy poskytnutých hypoték meziročně rostou. Ceny nemovitostí i cen ve stavebnictví jsou i nadále vysoké a podle predikcí čeká příští rok celý stavební trh pokles, i když nijak výrazný. To jsou důvody, proč banky i jiné finanční instituce v současnosti vidí trh s nemovitostmi jako poněkud rizikový. Proto musíme mít u nemovitostí, které financujeme, vyšší zajištění, což pro naše klienty nemusí být vždy úplně jednoduché akceptovat.

Znamená to, že developeři nyní vyčkávají?

Vyčkávání developerů je logické, je zapříčiněno poklesem zájmu ze strany kupujících, vysokými úrokovými sazbami, vysokými cenami nemovitostí a rostoucími náklady vynaloženými na stavební práce, materiál, energie. V důsledku aktuální situace mnozí developeři již v loňském roce pozastavili některé projekty. Prodávat znovu začnou, až budou projekty dokončovat, to znamená ve chvíli, kdy budou mít po kontrolou celkové náklady projektu, v některých případech u svých projektů čekají na oživení poptávky v dané lokalitě.

Podle vývoje upřednostňuje trh spíše pronájmy.

Výnosy z nájmů byly v minulosti relativně nízké ve srovnání s výnosem z prodeje. Nájmy byly pro developery méně atraktivní, častěji se tak přikláněli k odprodeji svých projektů. V současné době, kdy nájmy rostou, i díky inflačním doložkám uvedeným ve většině nájemních smluv, lze očekávat, že výnosy z pronájmu se v budoucnu srovnají s výnosy z prodeje.

Pronájem znamená pro developera dlouhodobou investici…

Ano i ne. Pronájem bude stále lukrativnější, bude adekvátně odpovídat rentabilitě a potenciálu daného projektu. Pokud se developer v budoucnu rozhodne pro změnu své strategie, může pronajaté byty později prodat nebo je může vložit do investičního fondu.

Není naše legislativa týkající se pronájmů poněkud nedostatečná?

Legislativa týkající se pronájmů se určitě posouvá správným směrem, i když pomalu. Pokud porovnám situaci v České republice se situací např. v Německu nebo v Rakousku, tak je tam situace pro pronajímatele komplikovanější než u nás. Pronajímatelé jsou tam například ve složitější pozici, když potřebují dostat neplatící nájemce z pronajaté nemovitosti. Existují tam sice pro tyto situace určité nástroje, ale je to běh na opravdu dlouhou trať. U nás jsou majitelé lépe chránění.

Jaká je současná skladba komodit, které má Raiffeisen – Leasing v portfoliu?

Nemovitosti tvoří zhruba 30–40 % našeho celkového portfolia. Z té „zbývající“ většiny jsou nejdůležitější stroje, zařízení a dopravní technika. Financujeme hlavně trucky, vlaky, letadla nebo výrobní stroje a různé technologie. Samozřejmě důležité je pro nás rovněž financování aut, která klientům financujeme nejčastěji formou úvěru. Obecně lze říct, že financování aut se řadí u leasingových společností k rentabilnějším produktům. Osobní, užitková a nákladní auta činí řádově 30 % našeho portfolia.

Tradiční otázka: jaký předpokládáte vývoj?

Osobně si myslím, že příští rok bude o něco lepší než tento. Inflace klesá a s ní budou klesat i úroky, také ČNB avizuje, že pokud nedojde k žádné mimořádné události, pak půjdou úrokové sazby dolů. S tím očekávám, že stoupne zájem o hypotéky. Lidé potřebují někde bydlet a musí tudíž řešit investice do bydlení. Předpokládám, že i firmy, které budou k novým investicím přistupovat s opatrností, budou potřebovat i nadále investovat.

Arnošt Wagner

Foto: Archiv Raiffeisen – Leasing